Radioaktivní dětská hra
Padesátá léta 20. století byla v USA dobou, kdy bylo vše možné, případně snadno vyřešitelné pomocí úžasné energie ukryté v atomu. Není náhodou, že právě tehdy se zvažovala stavba letadel i automobilů s jaderným pohonem, leč myslelo se i na děti, kterým mohli rodiče pořídit výukovou hru s opravdovým radioaktivním uranem.
Americký vynálezce, podnikatel, skokan o tyči, atlet a jevištní iluzionista Alfred Carlton Gilbert (1884-1961) vytvořil báječnou “kapesní” laboratoř, která mládež zasvěcovala do tajů radioaktivity. Gilbert U-238 Atomic Energy Lab se prodávala v letech 1950 až 1951 za 49,50 dolarů, což v přepočtu na dnešní ceny činí 530 dolarů (12 000 Kč). Kufřík obsahoval Geigerův-Müllerův počítač, Wilsonovu mlžnou komoru (Po-210), elektroskop a spintariskop pro počítání zábleskových výbojů. Rovněž vzorky rudy obsahující přírodní uran (U-238), konkrétně šlo o autunit, torbernit, uraninit a carnotit. Nechyběly ani vzorky nízkoúrovňového záření beta-alfa (Pb-210), čistá beta (patrně Ru-106) a gama (Zn-65). Dále kufřík obsahoval “Jadernou kouli” pro výrobu modelu alfa částice. Zajímavý byl rovněž šedesátistránkový návod Gilbert Atomic Energy Manual, který sepsal Dr. Ralph E. Lapp. S pomocí Leslieho Grovese (ředitele projektu Manhattan) a Johna R. Dunninga (fyzika, který ověřil štěpení atomu uranu) vznikl komiks nazvaný Learn How Dagwood Split the Atom (“zjistěte, jak Dagwood rozštěpil atom”). Poslední přibalenou publikací byla kniha Prospecting for Uranium, kterou vydal roku 1949 ve spolupráci s Atomic Energy Commission and the United States Geological Survey. Na závěr se dítko mohlo potěšit ještě katalogem Gilbertových hraček na rok 1951 no a tři alkalické baterie typu C.
Děti mohly s tímto vybavením doma provádět vlastní pokusy a přijít na všechny skryté taje radioaktivity, přičemž cílem nebylo nic menšího, než vytvořit vlastní čistou jadernou energii. Na přebalu jedné z knih byl rovněž formulář pro opětovné objednání uranu. Na rozdíl od jiných chemických souprav společnosti A.C. Gilbert Company nebyla laboratoř pro atomovou energii nikdy populární a byla brzy vyřazena z regálů. Prodalo se méně než 5 000 souprav. Tvůrce věřil, že za jejím neúspěchem stál fakt, že byla vhodnější pro lidi se vzděláním, než pro dětské publikum. Kolumbijská univerzita koupila pět těchto sad pro jejich učebnu fyziky. Dnes je celý set sběratelskou raritou a jeho cena stonásobně překračuje původní hodnotu.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
https://www.orau.org/ptp/collection/atomictoys/Open%20800.jpg
