Mýtický nenasyta Gulon

Gulon je mýtický tvor pocházející ze Skandinávie. Je popisován jako nenasytný a neúnavný žrout, který se v případě potřeby vmáčkne mezi dva stromy, aby se vyprázdnil a mohl pokračovat v hodování.

V 16. století švédský spisovatel, historik, zeměpisec, kartograf a katolický duchovní Olaus Magnus (1490-1557), vlastním jménem Olaf Månsson Store, sepsal velkou knihu o severských zemích, ve které podrobně popisuje jejich obyvatele, zvyky a také podivná zvířata, která tam žila. Ačkoli se jeho práce stala velmi vlivnou a byla široce kopírována, obsahovala popisy podivných zvířat, která byla pravděpodobně pouhým výplodem lidské představivosti.

Mezi nimi je gulon, zvláštní zvíře připomínající lva nebo hyenu s kočkovitou tváří a liščím ocasem. Tato zvířata se údajně v zimě zdržují v hlubokých vrstvách sněhu a mezi lovci jsou ceněna pro svou cennou kožešinu. Pojídají mršiny a není zmíněno, zda napadají i živá zvířata. Ale to, co je skutečně vyzdvihuje, je jejich zvláštní a nechutný způsob krmení. Gulon je totiž vskutku nenasytný žrout. Jí a nepřestává jíst, dokud nedokáže strčit další sousto do svého přeplněného žaludku, který je v tomto okamžiku oteklý a natažený jako buben. Gulon, který je stále nenasytný, se pak vydává hledat pár stromů, které stojí blízko sebe, takže se mezi ně sotva vejde. Poté se pokusí vtlačit své tělo mezi dva stromy a tlačit obsah svého nafouklého břicha dozadu, dokud násilně neopustí jeho tělo. Tento proces užitečně ilustruje (viz obrázek) Matthäus Merian starší. Když se to stane, jeho žaludek je opět prázdný a tvor může spokojeně pokračovat v krmení.

Pokud chce lovec gulona ulovit, povětšinou čeká dokud se po krmení nevmáčkne mezi dva stromy, kdy může být snadno zasažen šípem. Další metodou je uškrtit tvora drátem, právě když se živí mršinou. Člověk by se nikdy neměl pokoušet chytit gulona loveckými psy, protože tito tvorové mají drápy a tesáky ostré jako břitva, které odstraší i ty nejzkušenější psy.

Možná vám tohle mýtické zvíře připadá poněkud povědomé. S největší pravděpodobností jde totiž po poněkud zkomolený záznam o rosomákovi. Navíc švédský název Jerff se velice podobá označení pro rosomáka – Järv.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons