Opakovací pistole Bittner

V průběhu osmdesátých let 19. století vznikla v habsburské monarchii řada konstrukcí opakovacích pistolí, jež sice umožňovaly vyšší rychlost střelby, avšak jejich mnohdy důmyslné konstrukce upadly s nástupem samonabíjecích zbraní do zapomnění. Krušnohorská továrna na výrobu zbraní Gustav Bittner, sídlící v dnešních severočeských Vejprtech, se specializovala především na výrobu loveckých zbraní. V devadesátých letech 19. století ale vyráběla také opakovací pistole vlastní konstrukce. Ty byly především doplňkem standardního sortimentu, s nímž přišla firma na trh v době, kdy se již ke slovu dostávaly první modely samonabíjecích pistolí. Jim také patřila budoucnost.

Charakteristickým rysem pistolí Bittner byl, podobně jako modelu Passler & Seidl z roku 1887 (vyráběnými ve Vídni), pohyblivý prstenec, jehož stlačením se uzavíral a uzamykal válcový odsuvný závěr. Bicí mechanismus tvořil přímoběžný úderník. K zásobování sloužil ocelový rámeček s pěti náboji, tlačenými do nábojiště odpruženou pákou podavače. U Bittnerovy pistole se podavač od předchozích lišil tím, že jej tvořila jednoramenná páka. Nebyla však zavěšena na hlavni, nýbrž uložena v ocelovém nosníku pod hlavní a chránilo ji dřevěné předpažbí s rybinově zdrsněnými bočními plochami. Další odlišnost představovala příčně suvná válcová pojistka, uložená v těle pistole, jež blokovala v zajištěné poloze pohyb spouště. Zatímco “vídeňské” modely byly zařízeny na revolverový okrajový náboj .320 CF, Bittnerova pistole používala rozměrově mírně odlišný náboj označovaný jako 7,7 mm Bittner. Celkový počet vyrobených kusů není dodnes přesně znám a dříve byl poněkud mylně odhadován na 3 000 kusů. Reálnější je spíš, že Bittnerovu továrnu ve Vejprtech opustilo nejvýše 500 pistolí. Dosud nejvyšší známé výrobní číslo pistole Bittner je totiž 493, u ostatních kusů s udávanými čtyřcifernými čísly se s největší pravděpodobností jedná o pořadová čísla protokolu, vyražená vespod na hlavni. Pistole Bittner jsou dnes vyhledávanou a vysoce ceněnou sběratelskou záležitostí.

Za třicetileté války sestrojil Hans Bittner vodou poháněný buchar na kování trubek. Další podobné kovárny pak vznikly i v okolí dnešních severočeských Vejprt (Weipert). Hlavně se pak vyvážely do okolí a kupříkladu hlavně z Vejprt používali i puškaři z Karlových Varů. V roce 1734 zde vznikl cech puškařů, což byl pravděpodobně počátek výroby kompletních pušek. Jen o několik let později, za vlády císařovny Marie Terezie, během válek o rakouské dědictví (1740-1748), museli Vejprtští puškaři dodat armádě až 5 000 zbraní ročně. Pušky se zde vyráběly ještě ručně, přitom továrny ve Vídni a Steyru vyráběly vojenské pušky strojově již od roku 1800. Vejprtští puškaři tuto změnu ve výrobě nenásledovali a později se přeorientovali na lovecké pušky a pistole. Pro armádu se tak vyráběly pouze bodáky a pochvy. Puškařská firma Gustav Bittner byla založena ve Vejprtech roku 1860 Emilem Gustavem Rupertem Bittnerem (1843–1908) a postupně se vypracovala mezi přední puškařské závody regionu. Jako pohon se strojů se i nadále využívala voda, ale nově i elektrická energie. Během 70. let 19. století se vejprtským puškařům podařilo dostat mnoho velkých zakázek. Na základě toho vytvořili konsorcium, jehož členem byl právě také G. Bittner. Dále Wenzel Morgenstern & Sohn (založena 1875), Gustav Fueckert (založena kolem roku 1830) a Norbert Schmidl v Neugeschrei. Na základě zakázek se Bittner rozhodl svojí továrnu modernizovat a zavedl sem 2 parní stroje, pro pohon pomocných strojů jako vrtaček, fréz a brusek. Od poloviny roku 1896 měla status veřejně obchodní společnosti (Offene Handelsgesellschaft), jejímiž společníky byli otec a syn Bittnerové. Po roce 1900 se Bittner pokusil sloučit místní zbrojovky do jedné velké společnosti. Po dobrých počátečních jednáních Morgenstern a Fueckert opět vypadli. Nevíme však, zda jim chyběla podnikatelská odvaha nebo pro ně byl Bittner příliš dominantní.

Po smrti zakladatele v roce 1908 převzal vedení závodu Gustav Bittner junior (1868–1945) a firma i nadále vyráběla vysoce kvalitní lovecké zbraně. Po celou dobu své existence se specializovala výhradně na výrobu loveckých zbraní. Továrna vyráběla lovecké zbraně všech druhů, hammerlesky, brokovnice i kulovnice, dvojky, kozlice, terčovnice, dvojky, kozlice, ocelové puškové hlavně a další příslušenství k puškám. Z tradičního výrobního sortimentu vybočila firma během své existence (do roku 1948) pouze třikrát. Poprvé výrobou opakovacích pistolí v letech 1897–1898 a podruhé během první světové války, kdy společně s dalšími puškařskými firmami ve Vejprtech vyráběla bodáky pro pušky Mannlicher M.95. Třetí vybočení z tradiční puškařské výroby přinesla opět světová válka, tentokráte druhá v pořadí. Tehdy musela firma Bittner přizpůsobit svůj výrobní program válečnému hospodářství, takže začala vyrábět letecké kulomety, dvouhlavňové letecké signální pistole Modell L, součásti naslouchacích přístrojů a na konci války také závěry pro lidové pušky VG 1, určené pro jednotky Volkssturmu. Firma se jako jedna z mála udržela i po 2. světové válce. Během války zde bylo 157 zaměstnanců a v roce 1945 se počet snížil na 130. Továrna byla dobře strojově vybavena a i v této nelehké době se tu ročně vyrobilo asi 15 brokovnic. Nicméně továrna byla po válce zkonfiskována a byla přejmenována na Krušnohorská továrna zbraní Vejprty a později na LOV Krušnohorská továrna zbraní. Po roce 1948 přebrala zbrojovku závod Lověna a dva měsíce na to Česká zbrojovka ve Strakonicích. Rok na to byl 5. září 1949 podnik zlikvidován a sloučen s bývalou firmou Dušek, která se nacházela v Opočně.

Opakovací pistole Bittner model 1897
Ráž: 7,7 mm Bittner
Celková délka: 302 mm
Délka hlavně: 153 mm
Délka záměrné: 211 mm
Výška: 130 mm
Šířka: 33,8 mm
Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů
Hmotnost: 830 g

Zdroj obrázku Rawpixel

Napsat komentář