Když Litevci obsadili Moskvu

Poláci jsou jediným evropským národem, který dobyl a též delší dobu udržel Moskvu. Bylo to v rámci polsko-ruské války v letech 1609-1618, kdy se dokonce Poláci s Litevci snažili Rusko dlouhodobě ovládnout. Nutno však podotknout, že právě Litva vedla s Moskevským velkoknížectvím několik století vleklou sérii konfliktů.

Kola války se roztočila úspěšnou expanzí litevského knížete Gediminase (1316-1341), mimochodem pohana, kterému se podařilo úspěšnou kombinací diplomacie a vojenských zásahů nejen ubránit své země před ohrožením ze strany německých rytířů, ale i rozšířit svůj vliv do oblasti ruských knížectví. Podařilo se mu obsadit velká území dnešního Běloruska a Ukrajiny. Mimochodem termín Ukrajina (tedy příhraničí) pochází právě z období litevské vlády. Po zničení koalice ruských knížat v bitvě na řece Irpiň se zmocnil Kyjeva, bývalého hlavního města Kyjevské Rusi. Jeho nástupce Algirdas roku 1363 podnikl první výpad proti Moskevskému knížectví a několikrát zaútočil na samotnou Moskvu. Nejprve sice nedobyli Kreml, nicméně zničili oblast kolem města a zajali významnou část moskevské populace. Ještě dvakrát se pak dařilo město oblehnout a vyplenit okolí. V následujících letech se Rusové snažili obsadit území Litvy a získat přístup k Baltskému moři. Neustálý tlak ze všech stran vedl logicky k prohloubení vztahů mezi velkoknížectvím a Polskem, což vyústilo ve vznik společné unie (1569).

Někteří magnáti Polsko-litevské unie, povzbuzovaní částí ruských bojarů, se souhlasem polského krále Zikmunda III. Vasy, pokusili roku 1605 využít oslabení ruského státu a dosadit na ruský trůn svého kandidáta, vydávajícího se za zemřelého syna cara Ivana IV. Vtrhli tak do Ruska, obsadili Moskvu, leč nový car si nezískal podporu a byl již v květnu zabit. Následovaly další boje, které roku roku 1609 vyústily v přímou invazi polského krále Zikmunda III. První polská vítězství (bitva u Klušina) vyvrcholila obsazením Moskvy (1610), svržením Vasilije Šujského z trůnu a zvolením Zikmundova syna ruským carem. Vladislav Vasa byl v zemi nepopulární, roku 1612 byl poražen dobrovolnickou armádou Kuzmy Minina a Dmitrije Požarského, načež musel uprchnout z Moskvy (svých práv se ale nevzdal). Poláci a Litevci se pokusili město obsadit ještě v letech 1617-1618, ale tentokrát již neúspěšně. Válka skončila Deulinským příměřím, a byť bylo pro Rusko nevýhodné, zachovalo si nezávislost. Karta se tak začala pomalu obracet a výsledkem bylo ruské obsazení jak Litvy, tak i velké části Polska.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

https://i.pinimg.com/736x/ff/30/9e/ff309ede08dd94df2e579a607b621106.jpg