Karel Schwarzenberg (1937-2023)

Středoevropan s českým a švýcarským pasem, přítel disentu i sběratel dýmek. Byl jedním z nejdůležitějších porevolučních politiků a největších charakterů našeho národa. Při návštěvě Miloše Formana ve Vídni navštívil také Karla Schwarzenberga a nabídl mu roli císaře Josefa II. ve filmu Amadeus, jakožto autentickému šlechtici. Ten však roli odmítl s tím, že zaprvé není Josefu II. vůbec podobný, a zadruhé je mizerný herec. Zde je příběh této pozoruhodné osobnosti.

Karel Schwarzenberg se narodil 10. prosince 1937 v Praze-Bubenči, jako nejstarší syn Karla VI. knížete ze Schwarzenbergu a jeho manželky Antonie, rozené princezny z Fürstenbergu. Své dětství strávil na zámcích Orlík a Čimelice. V Čimelicích navštěvoval též národní školu. Po komunistickém převratu roku 1948 byl jeho rodině zabaven majetek a opustili Československo. Nejprve rodina žila nedaleko Salzburgu u babičky Fürstenbergové, která je vlastně živila. O několik let později se přestěhovali do bytu ve Vídni, který se brzy proměnil ve společenský salon. V mládí se Schwarzenberg čile věnoval vídeňskému kavárenskému životu.

Pocházel z mladší a chudší, tzv. orlické větve rodu Schwarzenbergů. Zásadní změna nastala, když jej v roce 1960 adoptoval strýc Jindřich ze Schwarzenbergu (z hlubocko-krumlovské větve rodu) a učinil z něj dědice rozsáhlého majetku včetně Schwarzenberského paláce ve Vídni. Se svou budoucí ženou, lékařkou Therese z rodu rakouských hrabat Hardegg, se poprvé setkal v roce 1957 na banketu pořádaném pro nezadané aristokraty. Sňatek uzavřeli v tyrolském Seefeldu 22. dubna 1967 a odstěhovali se do štýrského zámku v Murau. Spíš než zámek připomínala tato stavba na skále pevnost. Zde se z něj stal lesník a hostinský. Místo vysoké vídeňské politiky a kaváren chodil často do lesa na lov, staral se o lesy a působil v místním svazu lesníků a zemědělců. Přesto pořád pendloval mezi venkovským Murau a honosnou Vídní. Stal se z něj ostřílený a urozený švihák, jeden z nejbohatších v Rakousku. Když byl ve Vídni, pořádal ve svém paláci velkolepé a proslulé večírky. S manželkou se rozvedli v roce 1988, ale i nadále zůstali v kontaktu a o dvacet let později se v tichosti znovu vzali.

Na podzim roku 1989, po sametové revoluci, se Karel Schwarzenberg vrátil do své rodné vlasti, kde se intenzivně zapojil do společenského, hospodářského i politického života. Prezident Václav Havel jej v červenci 1990 jmenoval vedoucím své prezidentské kanceláře (kancléřem). Usídlil se na zámečku Dřevíč u obce Nižbor, který od státu odkoupil a na vlastní náklady opravil. Z důvodu politického angažmá následně žil rovněž v Praze. Po odchodu z funkce kancléře prezidenta se věnoval správě navrácených rodinných majetků, neformálně se nadále pohyboval i v politice. Významně se podílel například na dojednání Česko-německé deklarace z roku 1997. Jeho zámek Dřevíč se stal významným neformálním centrem setkávání politiků napříč politickým spektrem, byznysmenů a dalších veřejně činných osobností, například roku 1999 zde byla podepsána Dřevíčská výzva, jejíž 11 signatářů sestavilo dokument s názvem Jak oživit českou ekonomiku. Z politického života se stáhl do ústraní v roce 2021, byť i nadále se vyjadřoval k veřejnému dění. Zemřel 11. listopadu 2023 ve Vídni.

Za svůj dlouhý život získal řadu ocenění – Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy, Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku, Záslužný řád Spolkové republiky Německo, Řád knížete Jaroslava Moudrého II. třídy a Řád Bílého lva I. třídy.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

Karel Schwarzenberg za války v čimelickém parku

Napsat komentář