Hirošimská bonsaj

Unikátní bonsaj nevyčíslitelné hodnoty se letos dožije 398 let, přežila svržení atomové bomby na Hirošimu a k radosti všech pořád roste. Zde je její neobvyklý příběh.

Japonská borovice bílá (Pinus parviflora) byla zasazena v roce 1625. Ráno 6. srpna 1945 se nacházela nedaleko (3 kilometry) epicentra výbuchu atomové bomby Little Boy v japonské Hirošimě. Tlaková vlna rozbila všechna skla v domě, leč bonsaj byla ukrytá na lavičce za vysokou zdí a tak ve zdraví přežila. Silná zeď jejich domu rovněž zachránila celou rodinu před velkým žárem a radiací.Masaru Jamaki, jehož rodina se bonsajím věnuje mnoho generací, se o stromek pečlivě staral až do roku 1976, kdy jej daroval do Amerického národního arboreta ve Washingtonu. Jako dar ke 200. výročí nezávislosti USA. Jamaki vše komentoval dosti stroze, řekl pouze že jde o dar míru, aniž by prozradil něco bližšího. Zaměstnanci muzea byli dojati a bonsaj od respektovaného mistra hrdě vystavili hned u vchodu do budovy.

Teprve začátkem března 2001 se Národní arboretum dozvědělo o skutečném významu malého pokrouceného stromu. Tehdy navštívili Washington vnuci pana Jamakiho, Šigeru a Akira, kteří chtěli uctít svého dědečka tím, že uvidí jeho nejcennější bonsaj. Když se jeden z průvodců v muzeu dozvěděl o spojení obou bratrů se stromem, upozornil kurátory na zvláštní hosty. Bratři znali příběh o slavné bílé borovici a popsali kurátorovi Warrenu Hillovi, jak strom přežil bombardování před více než 45 lety. Že strom byl v péči jejich rodiny po pět generací, než se dostal do Ameriky a původně byl strom zasazen v roce 1625. Hill byl ohromen. V rukou měl opravdový poklad.

Šigeru a Akira se vrátili do Washingtonu počátkem září 2001, přivezli s sebou historické fotografie ukazující zmíněnou bonsaj v dětském pokoji jejich dědečka a také záběry japonského televizního štábu, který stromek zaznamenal před jeho cestou do Spojených států. Nyní arboretum znalo plný význam svého vzácného daru. Podle pracovníků Amerického národního arboreta se vzácnému starému stromu daří dobře a stala se z něj v posledních letech vyhledávaná celebrita.

Samotný strom má žlutozelené jehličí, které paradoxně rozkvétá do tvaru velké houby, ne nepodobné nechvalně známému hřibu po výbuchu atomové bomby. Kmen je tlustý a pokroucený, leč je krásným příkladem v co se mění téměř 400 let něžné péče a lásky.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons a Flickr