Srážka vzducholodě s letounem
Ráno 20. června 1914 došlo v blízkosti dolnorakouského Fischamendu ke kolizi rakousko-uherské vzducholodi M.III (k.u.k. Militärluftschiff) systému Körting, s letounem Farman pilotovaným Oberleutnantem Flatzem. Katastrofa si vyžádala 9 obětí a představovala pomyslnou tečku za rakousko-uherskou vojenskou vzduchoplavbou.
Vzducholoď M.III Körting poprvé letěla v lednu 1911 a během své krátké kariéry sloužila především k provádění radiotelegrafického a fotogrammetrického výzkumu. Osudného dne měla M.III provádět snímkování terénu v blízkosti dolnorakouského Fischamendu (okres Bruck an der Leitha), po dosažení výšky asi 300 metrů však pozorující důstojníci na zemi došli k názoru, že se vzducholoď pohybuje nezvykle a vyslali ke kontrole dvoumístný letoun Farman HF.20. Pilot vyslaného letounu byl Oberleutnant Karl Ernst Flatz. Vynikající leč poněkud exhibicionistický letec začal kolem vzducholodi nejprve kroužit a jeho manévry posléze přerostli v simulované útoky. Při jednom z průletů však zavadil o plášť vzducholodě, což vedlo k nekontrolovanému pádu letounu, který skončil při nárazu do země smrtí pilota a jeho pozorovatele. Posádka vzducholodi mezitím vylezla na lana gondoly, což bylo osvědčené opatření, které mělo zmírnit následky očekávaného pádu na zem. Následný výbuch vodíku však naděje na přežití zmařil a vzducholoď padla v plamenech k zemi. Těla všech sedmi členů posádky byla nalezena zcela zuhelnatělá. Na místo tragédie okamžitě přispěchali svědkové z nedaleké letecké základny, civilní osoby a odpoledne přijel i arcivévoda Karel.
Části pláště a kovové slitky získal při povrchovém sběru na místě tragédie Hugo Novotný, kmenový příslušník c. a k. pěšího pluku č. 3, který v roce 1914 sloužil v pilotní škole ve Fischamendu. Zbytky pláště jsou popsány upomínkovými nápisy s datem nehody a seznamem 9 obětí, z nichž dvě – Oblt. Adolf Breuer (1883-1911) z Plzně a Korp. Franz Chadima (1890-1911) z Duchcova – pocházeli z českých zemí. Hugo Novotný sloužil v průběhu první světové války na italské frontě a do Čech se vrátil jako legionář a příslušník 39. čs. střeleckého pluku. V roce 1965 věnoval své památky z vojenské služby do sbírky VHÚ Praha. Takto o události informoval francouzský časopis Le Petit Journal:
Zdroj obrázku Le Petit Journal a VHU
