Vepřo knedlo zelo na cesty

Jestli mají Češi něco opravdu rádi, tak je to nepochybně Vepřo knedlo zelo. Doba se ale pořád zrychluje a nikdo již nemá čas posedět si v klidu u jídla. Požádali jsme tedy o pomoc ty nejlepší michelinské kuchaře. Zde na fotce tak můžete obdivovat naši milovanou klasiku v moderním kabátku – připravenou na cesty. Rychlé občerstvení už nikdy nebude jako dřív! Nu a teď něco málo k tomu, jak to vlastně bylo dřív:

Vepřo knedlo zelo je u nás nejoblíbenější pokrm, který je obecně považován za tradičně český. Nicméně není jisté, zda je vepřová pečeně s knedlíkem a se zelím skutečně původem z českých zemí. Podobné pokrmy se totiž připravují po celé střední Evropě (např. v Německu či Rakousku) a podle některých zdrojů lze jejich původ hledat v Bavorsku. V prvním vydání legendární Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826 se žádné vepřové s knedlíkem a se zelím nenachází. Asi nejblíže je tento recept nazvaný “kyselé zelí s vepřovou pečínkou” – ale bez knedlíků (ty se tehdy ještě považovaly za samostatné jídlo). Ještě na konci 19. století tuhle dnešní klasiku neznal ani velký literát a gurmán Jan Neruda (1834-1891), který za národní pokrm považoval švestkové knedlíky.
Standardní vepřová pečínka se zelím a knedlíkem má původ až za císaře Franze Josefa, kdy tuto kombinaci začal hostům předkládat jeden pražský restauratér. Legenda praví, že jako první začal Vepřo knedlo zelo nabízet majitel plzeňské restaurace Choděra v Praze na Ferdinandově třídě. Kolem roku 1900 šlo o jeden z nejvyhlášenějších podniků v Praze. Do první světové války se ale již tento pokrm plně prosadil a zdomácněl, jak ostatně uvádějí i známé povídka Jaroslava Haška.

Jo a Vepřoknedlozelo se jmenuje i planetka (350509), kterou objevil český astronom Miloš Tichý 14. ledna 2000 na hvězdárně Kleť.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons