První poprava na elektrickém křesle
Prvním člověkem popraveným na elektrickém křesle byl roku 1890 alkoholik a chladnokrevný vrah William Kemmler. K hrůze přísedících ale poprava vyšla až na druhý pokus a šlo o nevýslovné utrpení. Všichni přítomní si z ní odnesli hrůznou vzpomínku, která je provázela po celý život.
William Kemmler (1860-1890) se na rodil 9. května 1860 v Buffalu ve státě New York jako dítě německých imigrantů a v dětství moc radostí neprožil. Otec byl alkoholik a zemřel na následky rvačky v baru, když bylo Williamovi 10 let. Matka odešla na onen svět krátce po svém manželovi a dítě zůstalo na pospas vlastnímu těžkému údělu. Nejprve se chtěl stát řezníkem jako jeho otec, ale tak jako on, propadl alkoholu. Stal se podomním prodavačem a byl ve svém okolí nechvalně známou postavou, která umí jen pít a předvádět se. Žil s jistou Matildou Zieglerovou, kterou v březnu 1889 v záchvatu opileckého vzteku ubil sekyrou. Svůj čin se nesnažil nijak omlouvat a tak nepřekvapí, že byl odsouzen a popraven 6. srpna 1890 v 6 hodin ráno.
Kemmlerovi advokáti protestovali, že poprava elektrickým křeslem je krutý a neobvyklý trest (což odporuje ústavě), připojil se i George Westinghouse, jeden ze zastánců distribuce střídavého proudu, ale bezvýsledně. Částečně i proto, že na stranu státu se postavil Thomas Edison. Právě Edison byl zastánce distribuce stejnosměrného proudu, panují dohady jestli negativní publicita a propaganda kolem popravy na elektrickém křesle neměla lidi přesvědčit o nebezpečnosti střídavého proudu.
Kemmler byl se svým osudem smířen a do elektrického křesla ve speciální místnosti věznice Auburn usedl bez odporu. Bylo tedy vše připraveno a popravčí do muže vpustil proud po dobu 17 sekund, něco ale nevyšlo dle plánu. Deník New York Times popsal krutou podívanou jako hrozivou a podotkl, že svědkové byli tak zděšeni, že ani nemohli od odsouzence odvrátit pohled. Kemmlerova tvář byla krvavá, jeho vlasy i kůže se pálily a popravčí místnost nesnesitelně páchla. Přesto se první pokus nezdařil a Kemmler přežil. Bylo cítit spálené maso a Kemmerovi z hlavy stoupal kouř. Přísedící lékař vydal pokyn k opakování popravy, ale vyvstal problém, jelikož bylo nutné generátor nejprve dobít. Ošklivě popálený odsouzený po celou dobu vydával zvuky bolesti a chraptěl. Při druhém pokusu již tělem Williama Kemmlera prošlo 2 000 voltů, již dílo zkázy dokonal. Svědkové se následně shodli, že poprava stětím hlavy nebo i oběšení by bývala pro odsouzeného znamenala menší utrpení.
Postupem času docházelo k vylepšení celého procesu. Praktické detaily elektrického křesla do finální podoby dotáhl a získal na ně patent Edwin Davis, první státem pověřený kat způsobilý obsluhovat elektrické křeslo. Vězni byli navíc popravováni pokud možno v co nejtenčím oblečení, bez bot a vlasy a vousy jim byly oholeny, aby se nevznítily. Vše ale záleželo na zvyku a nařízení konkrétní věznice.
Jiní známí vězni popravení elektrickým křeslem jsou např. Ted Bundy, George Junius Stinney Jr., Leon Czolgosz, Albert Fish, Charles Starkweather, John Joubert, Julius Rosenberg či Donald Henry Gaskins. Měl na něm být popraven i Oscar Collazo, neúspěšný atentátník na prezidenta Trumana. V současnosti je v USA elektrické křeslo možno použít jako alternativu k smrtící injekci ve státech Alabama, Florida, Jižní Karolína a Virginie.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
