Tajuplný mořský tvor přežívá v oblastech bez kyslíku

Vampýrovka hlubinná (Vampyroteuthis infernalis) je hlavonožec žijící v mořských hlubinách okolo jednoho kilometru. Je jediným žijícím příslušníkem řádu vampýrovek, který podle fosilních nálezů dosáhl největšího rozmachu v jurském období. Dosahuje délky okolo 15 cm a 30 cm včetně chapadel, tělo má sytě rudou až černou barvu a je pokryto fotofory. Má osm chapadel, které jsou spojeny blánami a přísavky se nacházejí pouze na jejich koncích. K pohybu slouží dvojice trojúhelníkových ploutviček umístěných po stranách těla. Nápadné jsou mimořádně velké oči, které mají v průměru asi 2,5 cm. Tělo má rosolovitou konzistenci, která mu umožňuje odolávat extrémnímu tlaku. Unikátní metabolismus umožňuje vampýrovkám hospodařit s kyslíkem v prostředí, kde je ho velký nedostatek.

Přežití v zóně kyslíkového minima v oceánech (OMZ) vyžaduje řadu přizpůsobení, včetně změn metabolismu, pohybu, potravní nároky a specializace, ad. Zároveň ale toto prostředí (představující možná jeden z nejrozsáhlejších ekosystémů planety) poskytuje relativní bezpečí, s minimem konkurenčního i predačního tlaku ze strany jiných organismů. Také globální změny se tohoto prostředí téměř netýkají. Nejstarší zástupci vampýrovek překvapivě koketovaly s anoxií, tedy tolerancí vůči minimu kyslíku rozpuštěného ve vodě na šelfech, už během tzv. světových anoxických událostí v druhohorách a pravděpodobně již během spodní jury (cca před 180 mil. lety). To, že se tito hlavonožci nevyskytují v mladších anoxických sedimentech šelfů svrchní křídy znamená, že do hlubokých vod pravděpodobně pronikly již na konci křídy spodní (ca před 100 mil. lety). Tato adaptace byla velmi prozřetelná a umožnila jim přežít katastrofické události konce křídy (a tedy celých druhohor), včetně dopadu planetky, která vyhubila část dinosaurů.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

https://animalventana.farm/wp-content/uploads/2020/06/img01-1200×675.jpg https://static01.nyt.com/images/2012/10/02/science/02OBSQUID3_SPAN/02OBOX3-superJumbo.jpg