Válečná fotoreportérka Catherine LeRoy

Patrně vás zaujala tato drobná blondýnka, s vlasy spletenými do tlustého copu a bílým šátkem, který poněkud kontrastuje s erární blůzou, kalhotami, kanadami vetší než velké velikosti a fotoaparátem přehozeným přes levé rameno.

Catherine LeRoy (1944-2006) pocházela z Francie, měřila 152 cm a chodila na katolickou střední školu. Snila o tom, že se stane profesionální pianistkou. Když si v roce 1966 koupila jednosměrnou letenku do Laosu, bylo jí pouhých jednadvacet let. Do Vietnamu přijela jen se svým fotoaparátem Leicou M2 a v kapse neměla ani 200 dolarů. Aby to nebylo všechno, tak uměla jen pár slov anglicky. Brzy začala pracovat pod záštitou legendárního redaktora Horsta Faase, který jí dal tři černobílé filmy a slíbil 15 dolarů za každou fotografii. Armáda ji nebrala moc vážně, čemuž moc neprospěla její tendence nadávat vyšším důstojníkům. Rozhodně ale měla větší koule než velká část vojáků kolem ní. Již jako náctiletá měla za sebou 84 seskoků na padáku a tak se v roce 1967 zúčastnila, společně 173. výsadkovou brigádou, operace Junction City. Zde pořídila velké množství ikonických snímků. V roce 1968, během ofensivy Tet, byla spolu s francouzským novinářem Francoisem Mazurem zajata nepřítelem. Přesvědčila Severovietnamské vojáky, aby mohla pořídit několik fotografií. Pochopili že se jedná o dvojici novinářů a nechali je odejít. Z Vietnamu se vrátila až v roce 1969. Jako válečná zpravodajka se účastnila ještě mnoha dalších konfliktů. Napsala knihu God Cried a za svou práci získala několik prestižních ocenění.

Zdroj obrázku Flickr