Třesavka velká

Vzhledově, zejména dlouhýma nohama připomíná sekáče – tak získala druhové jméno phalangioides (sekáči – Phalangioidea). Ovšem při bližším pohledu je zřetelně vidět rozdělení těla (tenkou stopkou) na hlavohruď a zadeček. Také na rozdíl od sekáčů umí tkát sítě. Živí se hmyzem (např. rybenkami), stínkami a také jinými pavouky včetně třesavky sekáčovité nebo pokoutníky. Ulovenou kořist zabalí – drží ji třetím párem nohou a omotává ji vláknem pomocí čtvrtého páru nohou. Usmrcuje ji poměrně silným jedem. Současně s ním vstříkne do těla kořisti trávicí enzymy, takže potravu přijímá natrávenou (mimotělní trávení); po chvíli z těla vysaje řídkou kašovitou hmotu. Zvláštností je neuvěřitelně výkonný savý žaludek (např. pakomára vysaje jedním otvorem v jeho noze). Jed třesavky velké působí i na případné predátory, člověku ale jed třesavky neublíží – třesavka není schopná prokousnout lidskou kůži.

Třesavka velká je nepůvodní druh zavlečený do Evropy ze Středomoří. Je hojná na mnoha místech Evropy, přičemž v severních částech střední Evropy je vzácnější. V České republice je doložena od roku 1959, první nález pochází ze Semil z obchodu s ovocem a zeleninou (Jan Buchar).

Zdroj obrázku Wikimedia Commons