Tajemní Kalašové

Kalašové jsou velmi zajímavým etnikem, vyznačující se světlou pletí a modrýma očima, které žije v izolovaných údolích hor západního Pákistánu. Původní teorie, že se jedná o potomky vojáků Alexandra Velikého vyvrátila až důkladná analýza DNA. Ukázalo se, jejich nejbližší příbuzní byli lovci a sběrači žijící před deseti tisíci lety na západě Sibiře – najdeme zde vysoký podíl haploskupiny U4.

Kalašové jsou indoevropská národnost žijící v severozápadní části Pákistánu. V počtu asi pět tisíc příslušníků obývají horská údolí v okolí města Čitrál. Vyznačují se dlouhověkostí a poklidným způsobem života, založeném na pastevectví koz a pěstování vlašských ořechů, vína a meruněk. Mezi Kalaši se vyskytují četné evropské typy se světlou pletí a modrýma očima – podle legendy jsou, stejně jako příbuzní Núristánci a Hunzové, potomky vojáků Alexandra Velikého. Podle genetických výzkumů jsou Kalašové velmi izolovanou skupinou s některými unikátními genetickými znaky, zřídka se vyskytujícími v okolních populacích. Podle jedné genetické analýzy tvoří Kalašové samostatný cluster, přičemž další clustery tvoří Afričané, Evropané, obyvatelé Středního východu, Jihoasiaté, Východní Asiaté, Melanésané a Indiáni.

Díky izolovanosti svého území si udrželi staré zvyky i náboženství, které je podobné rgvédskému hinduismu a odvozuje se od starobylého proto-indoíránského náboženství. Součástí jejich tradic jsou i rozsáhlá práva žen: na rozdíl od zbytku Pákistánu chodí nezahalené a účastní se veřejného života. Postup moderní civilizace ale přináší zvýšenou míru islamizace Kalašů, kteří se snaží uchránit svoji identitu mj. blízkou spoluprací s Řeckem.

Zdroj obrázku Flickr