Surikatí sešlost

Sice netuším co se jim honí hlavou, ale patrně plánují převzetí moci a nastolení surikatismu v celé Zoo!

Pokud byste v africké savaně hledali zosobnění zvědavosti, určitě byste vybrali surikatu. Je to malá šelma z čeledě promykovitých, která obývá travnatou savanu a suché křovinaté polopouště. Vlastně by se o ní vůbec nemělo mluvit v jednotném čísle, protože jednu surikatu nikdy neuvidíte. Vždy žijí v koloniích, jejichž příslušníci v noci společně odpočívají v podzemních norách, za chladného rána se k sobě tisknou, aby se zahřáli, a rovněž během dne jsou v neustálém kontaktu. Několik dospělých drží vždy stráž – vztyčeni na zadních se bystře rozhlížejí po okolí a cokoliv podezřelého ohlašují pronikavým hlasem. Ostatní se věnují shánění potravy, opravě či hloubení obydlí nebo péči o neposedná mláďata. Nu a teď si dáme pár zajímavostí ze života těchto chlupáčů:

Kolonii surikat se někdy říká gang, což je vzhledem k jejich způsobu života poměrně výstižné.

V češtině se surikata dříve nazývala hrabačka.

Podle afrických pověr (hlavně ze Zambie a Zimbabwe) se surikatám říká andělé slunce, protože domorodí lidé věří, že surikaty chrání vesnice před měsíčním ďáblem nebo vlkodlakem, kteří napadají zbloudilý dobytek a osamělé domorodce.

Surikaty loví jedovaté štíry a i ty nejjedovatější hady – vůči štířímu jedu jsou imunní, ovšem s hadím jedem je to jiné – surikaty jsou sice odolnější vůči hadímu jedu, nikoli však imunní. Lovit jedovaté hady mohou především díky své šikovnosti a obratnosti.

Zdroj obrázku Pxfuel