Starořímská zbroj pro koně
Galerie umění Yaleovy univerzity ukrývá krásný příklad starověké římské koňské zbroje, která byla objevena během vykopávek ve městě Dura Európos, na jihovýchodě dnešní Sýrie. Byla nalezena v tak dobrém stavu, že ji bylo možno přehodit přes koně a pěkně zapózovat fotografovi.
Vykopávky v Dura Európos probíhaly v letech 1927 až 1938, ve spolupráci univerzity Yale a francouzskou Acad émie des Inscriptions et Belles-Lettres. Objeveny zde byly desítky tisíc cenných nálezů a zbrojí pro koně konkrétně dva kusy (druhá šla do Národního muzea v Damašku). Tyto neobvyklé kousky byly objeveny v roce 1929, při výkopu na místě jedné z městských pevnostních věží, kde byly zřejmě umístěny pro uskladnění nebo opravu. Bronzové a železné šupinové brnění bylo konstruováno tak, aby chránilo hřbet a boky koně. Přednost byla dávána brnění bronzovému, neboť při pocení koně měly železné šupiny tendenci rezivět. V tomto brnění byl na zádech silný pruh kůže a ponechán otvor pro sedlo, přičemž trojúhelníkové destičky chránily i koňský ocas. Kryty hrudníku a kryt krku nebyly nalezeny, ale vyrobené z destiček si je lehce dovedeme představit, přičemž pozdní koňské masky s chrániči očí byly vykopány na různých místech římského osídlení. Artefakt se podařilo uchovat v tak dobrém stavu díky místnímu suchému klimatu a odlehlosti lokality. Nutno podotknout, že obdobně těžce byl obrněn i samotný jezdec.
Katafrakt (κατάφρακτος) byl těžce ozbrojený a obrněný jezdec, původně užívaný Parthy a Sásánovci, poté i pozdní Římskou a následnou Byzantskou říší. Tyto jednotky byly pokládány za jezdeckou elitu starověku a ve čtvrtém století našeho letopočtu byly řady těžké jízdy důležitými prvky římské armády. Těžce obrnění katafrakti mohli útočit na jízdní lučištníky dokonce i tehdy, pokud ti ještě nevystříleli všechny své šípy a mohli také útočit klusem proti předním řadám pěchoty. Při útoku tvořili formace podobající se tvarem rozevřenému klínu. Jednotlivé formace čítaly 450–500 jezdců; uprostřed nich byli lučištníci na koních. Zajímaví byli i samotní koně, kteří museli zvládnout nést jak vlastní zbroj, tak i těžce obrněného jezdce. Patrně nepřekvapí, že byli velcí a silní, dobře vykrmení a v kohoutku měřili více než 1,5 m. Jak achaimenovští Peršané, tak Sarmati skutečně na konci prvního tisíciletí př.n.l. chovali koně, kteří odpovídali tomuto popisu.
Galerie umění Yaleovy univerzity nyní vlastní odhadem 12 000 předmětů ze sbírky Dura Európos. Vykopaná koňská zbroj byla odeslána do New Havenu a v roce 1934 bylo dlouhodobě zapůjčena Higgins Armory Museum v Massachusetts. Její zakladatel (a prezident Worcester Pressed Steel Company), John W. Higgins, považoval tuto koňskou zbroj (a další zbraně a zbroje) z Dury za “ohromující”. V roce 1980 byla vrácena do Yale k dodatečné konzervaci. V roce 2012 byla zbroj vyvezena ze skladu a nyní ji mohou návštěvníci obdivovat v galerii.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
