Sfinga provrtaná jako ementál

Málo se ví, že Velká sfinga v Gíze sice byla vytesána z jediného kusu vápence, ale skrývá v sobě množství dutin, chodeb a komor.

Německý cestovatel Johann Helffrich ji navštívil roku 1565 a popsal, kterak kněz vstoupil do hlavy Sfingy a když promluvil, bylo to jako by mluvila samotná Sfinga. Otvor je téměř dva metry hluboký a patrně sloužil k připevnění pokrývky hlavy / koruny. Roku 1926 tuto díru nechal uzavřít kovovým poklopem francouzský archeolog Émile Baraize (1874-1952).

Na zadní straně Sfingy, asi 4 metry za její hlavou, se nachází otvor známý jako Perringova díra. Vznikla roku 1837 na rozkaz anglického inženýra, plukovníka a archeologa Howarda Vyse (1784-1853) při pátrání po vnitřních komorách. Jeho kolega John Shae Perring (1813-1869) vyvrtal sondážní díru a dostal se až do hloubky 8,2 metru, než se vrtná tyč zasekla. Roku 1978 dutinu vyčistil Zahi Hawass a objevil v ní část pokrývky hlavy (nemesu) Sfingy.

Když Émile Baraize nechal v roce 1926 očistit Sfingu od písku, byl u jejího zadku objeven otvor vedoucí do tunelu. Následně byl uzavřen a téměř zapomenut. O více než padesát let později si na jeho existenci vzpomněli tři staří muži, kteří tehdy pomáhali s odklízením písku. V roce 1980 tak došlo k znovuobjevení a vyhloubení zadní chodby. Průchod se skládá z horní a spodní části, které jsou vůči sobě nakloněny zhruba 90 stupňů. Měří ale jen několik metrů. Horní část stoupá do výšky 4 metrů. Spodní část sestupuje strmě do skalního podloží směrem na severovýchod, na vzdálenost přibližně 4 metrů a hloubky 5 metrů. Končí ve slepé uličce na úrovni podzemní vody. Při výkopu zde byl objeven kus alobalu, část keramické nádoby a pár bot. Některé verze tvrdí, že jde o starověkou šachtu, možná průzkumnou štolu nebo nedokončenou hrobovou šachtu. Vysvětlení ale asi bude mnohem méně dobrodružné. Howarda Vyse si ve svém deníku (27. a 28. února 1837) poznamenal, že se v blízkosti ocasu “nudil”, což usvědčuje jako tvůrce průchodu, protože na tomto místě nebyl identifikován žádný jiný tunel. Podobných otvorů a rozšířených prasklin najdeme víc i v okolí samotné Sfingy, žádný ale neukrýval “tajemný poklad”, po kterém mnozí dobrodruzi stále pátrají.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

Muž stojící v díře na vrcholu hlavy Sfingy (1925)
Britský egyptolog John Shae Perring (1813–1869)
Bonaparte před sfingou, obraz Jeana-Léona Gérôma (1886)

Napsat komentář