Portugalský fenomén zvaný azulejos

Původ těchto modrobílých kachliček lze vystopovat v arabském světě a ještě dávněji v Persii. Kouzelné barevné ornamentální vzory typické v Íránu a severní Africe byly v Portugalsku postupně od renesančních časů nahrazovány modrobílými obrazy s mytologickými, biblickými a historickými scénami. Nebo scénami ukazujícími obyčejný lidský život, např. pijáky v hospodě nebo ženy sbírající hrozny vína. Dnes je najdeme na fasádách i v interiérech mnoha domů, v kostelech a klášterech, na nádražích starších i novějších, v hospodách a zkrátka všude.

Výraz azulejos (portugalsky se čte azuležus) pochází z arabského al-zulayj, jedná se o čtvercovou jednostranně glazovanou keramickou kachličku s barevnou nebo modrobílou výzdobou. Také samotné slovo “azul” znamenající v portugalštině i španělštině “modrý” má pravděpodobně perský původ, odkazující na modrý kámen lapis lazuli. Portugalské azulejos nemusejí být pouze modrobílé, ale tato varianta zcela převládá. Rozměr kachliček je 14×14 centimetrů.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons, PxHere a Flickr