Náhrobek ženy zemřelé při porodu (1751)

Náhrobek osmadvacetileté manželky faráře ze švýcarského města Hindelbank, která zemřela při porodu (1751)

Autorem náhrobku je sochař Johann August Nahl (1710-1781) z Berlína, který roku 1749 pobýval v Hindelbanku, aby vytvořil hrobku pro Říšského hraběte Hieronyma von Erlach (1667-1748). Tehdy sochař pobýval ve faře místního pastora Georga Langhanse a jeho manželky Marie Magdaleny, původem z významného Bernského rodu Wäberů. Marie byla proslulá svou laskavostí a krásou, od jara roku 1751 čekala narození jejich prvního potomka. Večer před Velikonocemi ale zemřela při porodu a krátce nato zemřel i jejich syn. Umělec otřesený tímto utrpením, se rozhodl vytvořit náhrobek, který bude připomínat vzkříšení mrtvých v den Posledního soudu. Je vytesán z jediného kusu kamene a představuje pukající desku, zpoza které matka s dítětem vystupují z hrobu. Oba hledí k nebesům a malý chlapec natahuje ruce. Na rozbitém víku hrobky lze vidět symboly smrti, erb rodiny Langhans a různé nápisy. Původní náhrobek se nacházel zapuštěný v podlaze kostela v Hindelbanku až do roku 1911, přičemž jej zakrývala odklopná dřevěná deska. Mezi návštěvníky patřili významní lidé, jako Goethe, Arthur Schopenhauer, Karl Graf von Zinzendorf a Albert Anker. V 18. století byly prodávány četné suvenýry s vypodobněním náhrobku, ať již různé kopie z porcelánu nebo rytiny. V roce 1911 kostel vyhořel, ale naštěstí náhrobek přečkal bez újmy, jelikož jej ochránilo dřevěné víko.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

https://pbs.twimg.com/media/EuHKFNkXcAEqUGk.jpg