Knižní kolo (1588)

Otočné zařízení, díky kterému mohl člověk číst naráz až sedm knih. Pochází ze 16. století, kdy manipulace s rozměrnými výtisky představovala pro čtenáře praktické problémy. Ramelliho design ovlivnil další inženýry a byť je již zastaralý, dodnes inspiruje umělce a historiky.

Autorem “knižního kola” je slavný italský renesanční konstruktér Agostino Ramelli (1531-1608), který je autorem bohatě ilustrovaného spisu Le Different et artificiose machine del Capitano Agostino Ramelli. Krom rozličných pum, válečných strojů a podobně, obsahuje též právě jeho návrh knižního kola. Ramelli pocházel u Ponte Tresa v dnešním Švýcarsku. Během obléhání La Rochelle (1572–1573) vystavěl tunel pod jednou z bašt, díky čemuž prolomil opevnění. Díky tomu si ho oblíbil jeho velitel Henri d’Anjou, který se později stal francouzským králem Jindřichem III. V roce 1588 publikoval svůj spis, který by se dal přeložit jako “Různé a důmyslné stroje kapitána Agostina Ramelliho”. Kniha obsahuje 195 návrhů, z nichž přes 100 jsou stroje na zvedání vody (čerpadla a studny). Mezi další konstrukce patří mosty, mlýny a možný předchůdce Wankelova motoru. Knižní kolo je zbytečně komplikované, protože stejně dobře by šlo využít gravitace, ale převodový systém Ramellimu umožnil ukázat jeho matematickou zdatnost a on sám jej nikdy nezrealizoval. Knižní kolo je jedním z nejznámějších návrhů z jeho knihy, která se mimochodem vydává dodnes.

Z desítek knižních kol vyrobených v 17. a 18. století je známo, že 14 se dochovalo až do dnešních časů. Konkrétně je najdeme v Gentu, Hamburku, Klosterneuburgu, Krakově, Lambachu, Leidenu, Neapoli (2), Paříži, Pueblo City, Wernigerode, Wolfenbüttel a dva i v Praze. Jinde můžeme obdivovat pozdější repliky.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons