Zásoby vody uvnitř zemského pláště

Příležitostně se k vědcům dostanou velice zajímavé diamanty, které se dostaly na povrch ze samotného nitra Země. Konkrétně jde o Ringwoodit, tedy speciální formy olivínu (peridotu), která se formuje díky vysokým tlakům v hlubinách zemského pláště. Pomocí mnoha fyzikálních analýz vzorků zjistili, že zhruba 1,5% hmotnosti takového minerálu tvoří vázaná voda. To by mohlo znamenat, že uvnitř zemského pláště existují velké zásoby v minerálech vázané vody. Nutno poznamenat, že se bavíme o hloubce 410 až 660 kilometrů, tedy v oblasti diskontinuity, mezi svrchním a spodním pláštěm Země.

Vědci již dříve tušili, že se v prostoru diskontinuity nachází voda. Nebylo však jasné, kolik tam té vody vlastně je. Výpočty naznačují, že množství vody činí 3-5x více, než jaké disponují všechny oceány na Zemi dohromady. Tato teze se začala již rodit již minimálně před 20 lety. Vědce k tomu vedl fakt, že něco tlumí seismické otřesy po celém severo-americkém kontinentu (asi kolem 5 000 seismografických přístrojů vykazují útlum P vln) a právě tyto vlastnosti odpovídají vyššímu obsahu vody v hornině. Přímým důkazem je zmíněný Ringwoodit, který byl zformován v prostředí s vyšším obsahem vody (cca kolem 2 %). I když jde na první pohled o malé číslo, tato chladná krusta je stovky kilometrů široká. V podstatě je to taková nasycená houba. Voda (v podstatě mořská voda) v ní je kvůli tlaku vázaná v polymorfních sloučeninách. Teprve eruptivní činností se uvolňuje ven ve formě páry. Sopky tak např. disponují velkým množství vody.

Zdroj obrázku Public Domain Pictures