Šnek přeleze ostří žiletky

Kterak šnek dokáže přelézt přes čepel žiletky aniž by si ublížil. Krom nízké váhy samotného tvorečka, kdy jeho tělo na ostří netlačí velkou silou, je jeho velkou výhodou rovněž hlenovitý sliz. Pro šneky je naprosto nezbytný k přežití a dokáží vyrobit několik různých typů dle aktuální potřeby. Žlázy umístěné na spodní straně jejich těl vytvářejí substanci, jejímž základem je z více než devíti desetin voda. Zbytek slizu obsahuje karbohydráty a bíkoviny. Molekulární vazby v této směsi se mohou neustále přestavovat, udržují tak pevnost i ohebnost zároveň. Vazkost použitého slizu se liší. Ochranný sliz, který má za účel udržet měkkýší tělo vlhké, je hustší. Sliz určený k pohybu zase řidší a lepivý, aby mohla noha k povrchu správně přilnout. Tvoří bezpečnou vrstvu mezi masitou nohou a předmětem po němž přelézá. Právě hustý hlenovitý sliz je tajemstvím, které šnečkovi (a slimáčkovi) dovolí přelézt bezpečně i po ostří žiletky. Vrstva slizu obalí její ostří, takže plž přes něj může v klidu klouzat kupředu.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons