Ryby dýchající vzdušný kyslík

Bahníci jsou pradávné ryby dýchající vzdušný kyslík a schopné roky přežít i bez potravy.

Dvojdyšní jsou podtřída svaloploutvých ryb, jejíž zástupci dokážou dýchat vzdušný kyslík. Jsou známi z fosilních nálezů již od devonu a z fosilních pozůstatků je známo téměř 300 druhů v 64 rodech. Do současnosti však přežily jen 3 rody – Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus – které žijí ve stojatých vodách Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky. Tyto ryby jsou extrémně odolné vůči nedostatku potravy a vydrží bez jídla údajně až 4 roky.

Bahník americký (Lepidosiren paradoxa) je druh dvojdyšné ryby, závislé na plicním dýchání atmosférického kyslíku. V průběhu evoluce u něj došlo k redukci žaber, jejichž plocha již nestačí uspokojit potřeby dospělého jedince. V období, kdy vodní stanoviště bahníků vysychají, se tyto ryby zavrtávají do bahnitých komůrek a aktivní se stávají opět až za příznivých podmínek. V průběhu dochází k útlumu metabolických dějů, díky čemuž je bahník schopen přežít několik měsíců bez přísunu potravy. Doba rozmnožování je tak logicky situována do období dešťů. Jikry o průměru asi 7 mm jsou kladeny do předem vyhloubeného tunelu, jenž dosahuje délky až 150 cm. Ochranu potomstva zajišťuje samec, kterému se během této doby na břišních ploutvích objevují dlouhé a bohatě prokrvené výrůstky. Jejichž význam není zcela jednoznačný, ale patrně pomocí nich zásobuje svá vyvíjející se mláďata kyslíkem. Larvy vzhledem připomínají spíše pulce obojživelníků, protože mají čtyři páry vnějších žaber. Ty u nich vymizí asi v 6 týdnech.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons