Ptakopysčí penis

Ptakopysčí penis je velmi atypický, byť se svou podivností nevyrovná ježuřímu (o tom jsme si povídali minule). Je podobně jakou u ostatních ptakořitných dvojhlavý, ovšem výrazně asymetrický – levý konec je výrazně větší než jakoby zakrnělý pravý. Soudí se, že i tato anomálie souvisí s funkčností jen levého vaječníku samic. O rozmnožování ptakopysků víme stále jen velmi málo, ale průběžně se se objevují nové poznatky a tak se informace průběžně doplňují nebo upřesňují. Jednou třeba budeme znát podrobnosti rozmnožování nejprimitivnějších savců mnohem lépe.

Jako všichni ptakořitní ani ptakopysk nerodí živá mláďata. Samice snáší během pozdní zimy či začátkem léta několik blanitých vajec (obvykle dva až tři kusy), dlouhých 15-18 milimetrů. Po asi desetidenní inkubaci se malá holá mláďata (říká se jim puggles) přichytí na matku, ta během této doby neopouští bezpečí nory a ani neloví. Stejně jako u ostatních savců produkuje matka pro mláďata mléko. Leč ptakopysk nemá prsní bradavky, jen tzv. mléčná políčka – maličká místa, kde je mléko vytlačováno na povrch těla (někdy se tomu říká pocení mléka) a odkud ho mláďata olizují. Líhnoucí se mláďata mají vaječný zub (kterým rozřezávají skořápku) – stejně jako ptáčata nebo mláďata plazů, na rozdíl od nich mají však i mléčný zub, s jehož pomocí “sají” mléko (přesný způsob však není znám). Když mléčný zub vypadne, další zuby už mu nenarostou. Samec o mláďata nepečuje.

Zdroj obrázku Flickr