Paruky na ohanbí

Paruky pro intimní partie jsou známy pod anglickým názvem “merkin” (dříve mawkin či malkin) a je odvozen z hanlivého označení pro ženy nižších vrstev, služky či prostitutky. Kniha The Oxford Companion to the Body uvádí, že zmínku o merkinách je možné najít již z patnáctého století. Pro některé ženy bylo tehdy praktičtější si ochlupení holit kvůli lepší hygieně a v rámci boje proti muňkám (to je druh vši sídlící nejraději na Venušině pahorku). Malé paruky pak používaly jako estetický doplněk, který zakrýval holý klín.

Merkiny byly také velmi oblíbené mezi prostitutkami. V době před vynálezem penicilinu netrvalo dlouho a lehké ženy se nakazily některou z pohlavně přenosných chorob. Aby nevyplašily své zákazníky, zakrývaly například bradavicím podobné léze, kterými se projevuje syfilis, právě intimní parukou. Prostitutky ale využívaly – a využívají – merkiny i z estetických důvodů, kdy je možné snadno měnit barvy ochlupení atd. Dnešní intimní paruky se vyrábí z nylonu, lidských vlasů či jemných jačích chlupů. Jsou uchyceny na síťovině a přilepují se na kůži pomocí lepidla nebo jsou přímo na samolepicím podkladu (například ze silikonu).

Zdroj obrázku Wikimedia Commons