Moderní člověk a zvíře v nás
Moderní lidé často nechtějí pochopit, co jsme to my lidi za zvířátka. Přesto že jsme rozdílní ve spoustě věcí, ale stále je v nás miliony let starý, atavistický základ: nahý lidoop z afrických savan. Žádný salónní intoš.
Když vyjdeme zpoza rohu, kamene, stromu, náš mozek nám posílá varování v tomto pořadí: lidé, zvířata, věci, symboly, texty. Lidé jsou pro nás potenciálně nejnebezpečnější. Nemají drápy ani zuby – ale podívejte se, co umí udělat s hrochy, tygry nebo lvy. Nevšimnout si leoparda nebo smečky vlků by bylo také blbé. To už byste svůj genetický kód nejspíše nepředali další generaci. Věci, jako jsou řeky, skály apod. jsou příležitosti. Symboly a texty jsou v našem světě nejnovější a popravdě, zda je na billboardu politik nebo prezervativ, je nám v danou chvíli šumák.
To je jenom jeden příklad, co za dědictví si s sebou stále vlečeme. Je toho ale mnohem víc. Spoiler: Ženy se vážně po drtivou většinu vývoje našeho druhu věnovaly jiným věcem než muži. Ne, fakt nejsme původně vegetariáni, natož vegani. Výlučně syrová strava je pro nás škodlivá. Podle všeho jsme domestikovali (kromě spousty zvířat) – také sami sebe.Od konce: Divoká zvířata se od svých zdomácnělých příbuzných i za těch pár desítek tisíc let výrazně liší (myslete třebas na vlky a pejsky): Psi mají menší mozek. Zkracuje se jim trávící soustava. Zmenšuje se pohlavní dimorfismus (fyzické rozdíly mezi samci a samicemi).
Proč? V domácím prostředí nezávisí od každičkého rozhodnutí váš život. (Přežijí i blbější.) Dostáváte stále stravitelnější stravu. Samci a samice mají stále vyváženější přístup k živinám. Je stále méně činností, pro které je důležitý fyzický výkon (lov granulí po podlaze zvládnou feny stejně dobře, jako psi). U lidí je to přesně to samé. V posledních tisících letech se nám začaly zmenšovat mozky. Nijak dramaticky, ale proti našim pra-pra-pra nám už v průměru (na objem) panák-dva chybí. A i když o tom dneska často pochybujeme, neznamená to, že jsme blbější. Takoví neandertálci měli mozky asi o desetinu větší než my – a co jim to bylo platné?Podle všeho mnohem lépe viděli, slyšeli a čichali než my, ale jejich skupiny byli čtyři až pětkrát menší než u Homo sapiens. Takže byli mnohem náchylnější k vyhynutí, když se něco náhle pokakalo (klima, výbuch sopky apod.). Zkrátka, v té větší mozkovně měli více prostoru pro smysly a méně prostoru pro společenské vědy. 
Mozek je energeticky drahá sranda. Sežere až pětinu veškeré energie, kterou ze sebe denně vydáme. Takže evoluce tuhle věc tak štědře nerozdává, dokud nemá z čeho a jestliže to nemá význam. Taková koala o něj evolučně přichází od doby, co jí stačí sedět na jednom druhu stromu a žvýkat listí. Lenochodi jsou na tom podobně: evolučně úspěšně blbnou, protože jejich strava stojí za prd a mozek je v jejich případě zbytečný luxus. Z čehož ale naopak plyne, že aby mozky kdysi narostly nám, museli jsme je potřebovat pro přežití a museli jsme je dokázat uživit. Od lidoopů jsme se oddělili někdy před osmi milióny lety. Naučili jsme se chodit a běhat po dvou. Rozšířily se nám kvůli tomu pánve, naše nohy přestaly být vhodné pro šplhání po stromech. Spolu s našimi předky se to zhruba ve stejné době stalo dalším asi 4 druhům lidí. Někteří byli přísní vegani. Asi po miliónu let trápení se stále stejně malými mozky – vymřeli.
Ti naši si asi před čtyřmi milióny lety začali přilepšovat jako tzv. oportunističtí mrchožrouti. Prostě kradli kořist dravcům. Nebo obírali to, co po nich zůstalo. Lvi, hyeny a podobně například neumí pořádně obrat svalstvo kolem žeber. Dostat se k mozku kořisti. A často je nezajímá ani morek v kostech. Pro nás to ale s kamennými nástroji byla hračka. Ve všech těch věcech je spousta tuků a bílkovin, což jsou proti rostlinné stravě hotové energetické bomby. Za milión let jsme měli mozky dvakrát větší než vegetariánští bratranci. Pak jsme objevili oheň. Najednou jsme nemuseli věnovat žvýkání 6 až 8 hodin, ale jenom dvě. Dostali jsme z masa i některých rostlin až dvakrát tolik energie než ze syrových. Zmenšily se nám zuby. Zkrátila trávící soustava. Pak jsme začínali aktivně lovit. Jenomže vaření a běhání za kořistí jsou časově náročné věci. A protože už jsme neuměli i s rodinami vylézt na stromy, bylo dobré být před setměním doma u ohně, který odstrašoval dravce. A tak chodili silnější a rychlejší chlapi na lov a ženy vařily (připomínám, že bez sporáků, nádobí, ocelových nožů atd.), případně něco sbíraly kolem tábora.Teď se spoustě lidí otevřely v kapsách kudly. Vždyť jsou nové výzkumy, že ženy také chodily na lov! Ano, ty americké to dokládají zhruba z doby před deseti tisíci lety, ty evropské jsou jenom o chlup starší. Ale my jsme stále v době před dvěma milióny lety! To je jako posuzovat něco dvoumetrového podle posledních čtyř centimetrů. Když nic jiného, tehdejší ženy ještě byly o čtvrtinu menší než muži. A to už jsme byli částečně domestikovaní. Původně byly u prvních lidí menší o celou polovinu, možná i víc. Stačí se podívat, jak to mají gorily nebo šimpanzi.
Pusťte si přiložené video (viz níže). Komentátorem není nikdo jiný než David Attenburough. To podstatné pochopíte i bez angličtiny. Ti lovci jsou Pygmejové dodneška žijící v oblasti, kde se lidstvo zrodilo. Takhle vypadal náš lov minimálně poslední milión let. Jak to víme? Proto jsou naše těla uzpůsobená pro dlouhý běh. Takové potní žlázy a celková depilace, abychom dokázali uštvat zvíře s horší termoregulací, to se nestane přes noc. To chce tisíce generací. A jak jistě uznáte, při něčem podobném by vám byly podstatně menší, slabší a pomalejší kámošky k ničemu. A to pomineme, že jsou (i u lidoopů) menší i proto, aby si i při omezené stravě snadněji udržely plodnost. Takže velké výdaje energie typu antilopí maraton u nich nedávají smysl.Tolik tedy k mýtickým představám o lidech. Paradoxně, jestli nás něco spojuje, pak je to toto prastaré dědictví. Akorát domestikované. Dnešní ženy jsou jen o 9 % menší. Každá holka přes 180 cm už přesahuje mužský průměr. Dnešní chlapi kolikrát neuběhnou ani sto metrů. Konec-konců, na lov se dneska chodí do hypráčů. Vaření se dá stihnout i za 10 minut. Ergo, už dávno neexistují mužské a ženské práce.Ano, existují ženy, kterým to prostě nedá. Není to proto, že jsou zaprdlé. To základní nastavení v nich geneticky do jisté míry přežívá. Ale co ještě dnešní chlapy vede k patriarchálním způsobům, že se po návratu domů tváří, že v kanclu skolili mamuta, to fakt neumím vysvětlit jinak než tou zaprdnutostí.
No a když už jsem rozkopal veganství, paleo i raw stravu a bajky o emancipovaných dámách druhu Homo erectus, přistavím se ještě u manželství. Té věčné a neměnné instituci určené k plození dětí. Ano, u lidí se právě kvůli dělbě práce rozšířila plus-mínus monogamie. Ale při nějakém vnějším tlaku (úbytek jednoho z pohlaví) jsme se nikdy nerozpakovali pravidla změnit.A tak ještě dneska známe společnosti připouštějící mnohoženství (některé muslimské státy, starší mormonské rodiny), polyandrijní (mnohomužné) svazky v jižní Asii či severní Nigérii. Pak známe společnosti hybridní, kde je velice rozšířeným zvykem, že muži i ženy za život vystřídají dvě a více rodin a nikoho to zvlášť nepobuřuje (kde asi žijí?).
Takže ani tato kráva zdaleka není tak posvátná, jak se nám mnozí snaží nakukat. Vylučovat z této instituce páry, které chtějí společně žít, podporovat se a vychovávat děti jenom na základě toho, co mají v kalhotách či sukních, je hloupé hned několikrát. Evolučně, sociologicky, i morálně: Zhusta do toho ryjou lidé, kteří mívají vážné problémy s vlastní morálkou. Pro partnerství jako takové nepotřebujeme radnici ani kostel. Pokud spolu chtějí žít dva dospělí lidé, měl by jim stát umožnit stejný právní svazek bez ohledu na pohlaví. Nám, domestikovaným lidem, už může být u prdele, zda u nějakého ohně jedna žena vaří a jedna loví. Pro náš kmen je to stále výhra, protože lov v obchodě se dá zvládnout i o francouzských holích. Nejsme na savaně.A bylo by fajn si konečně přiznat, že při plození dětí už také nejsme odkázání na povalení kyjem a bušení se v prsa před šamanem, že tahle je moje, ať mi na ní nikdo nesahá, protože jsem ji přeřízl. Překvápko:Polovina dětí v ČR se dneska rodí mimo manželství. Pokud co nejvíce z nich bude mít dva rodiče (trans, fluid, homo…), kteří se k sobě chtějí dlouhodobě právně připoutat, pánbůh zaplať! Dětem je jedno, kdo jim poskytuje jistoty, bezpečí a lásku. Tohle u rodičů jmenují jako hlavní a nejdůležitější. Pohlaví rodičů ve výzkumu vůbec neuvedly (ani ty z jednopohlavních párů), protože taková hovadina je v jejich nevinnosti ani nenapadla.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
Autor textu Petr Lelovič
