Micuko, hraběnka Coudenhove-Kalergi
“Kterak se prostá japonská dívka stala hraběnkou v Poběžovicích u Domažlic”
Micuko Aojama (1874-1941) pocházela z prosté rodiny. Její otec přijel do Tokia, aby si zde zařídil obchod s tradičním japonským zbožím a olejem. V sedmnácti letech potkala sedmatřicetiletého rakousko-uherského legačního radu Heinricha, hraběte von Coudenhove (od roku 1903 Coudenhove-Kalergi), titul získali jeho předkové za účast na křížové výpravě roku 1099. Ovládal 18 jazyků a dříve působil jako diplomat v Turecku, v Jižní Americe a Řecku. Nejprve ji zaměstnal na vyslanectví jako hospodyni, poté se do sebe zamilovali. Žádost o povolení sňatku byla zprvu zamítnuta, po roce však byl souhlas udělen. Svatba se konala 16. května roku 1892 v Tokiu. Micuko kvůli sňatku přestoupila na katolickou víru, pokřtil ji katolický arcibiskup Pierre Osouf. Brzy se páru narodil syn Hans a Richard. Roku 1896 odcestovali do manželovy vlasti a usadili se na zámek v Poběžovicích nedaleko Domažlic. Micuko se stala první Japonkou trvale žijící v Čechách a německý přepis jejího jména i s tituly zněl Mitsuko, Gräfin von Coudenhove-Kalergi. K panství rodu Coudenhove-Kalergi patřil krom zámku, rovněž klášter v Pivoni, lovecký zámeček Dianahof, mlýny, pivovary, rybníky a lesy. Na poběžovickém zámku se manželům narodilo ještě dalších pět dětí. Heinrich zanechal svého povolání a věnoval se studiu filozofie, nečekaně ale umírá roku 1906 na infarkt. Převzala správu rodinného majetku a začala studovat právo a ekonomiku. Již dříve se věnovala studiu němčiny, francouzštiny, matematiky, zeměpisu a historie. Za první světové války, nejstarší Hans narukoval na frontu, mladší Richard byl zproštěn služby. Zdá se že po první světové válce a vzniku Československé republiky, dost zahořkla a nedokázala se sžít s novou dobou. Nejstarší syn Hans se ujal správy panství a oženil se s židovskou dívkou prostého původu. navíc se jednalo o emancipovanou sportovkyni co řídila auta a pilotovala letadla. Vyvrcholilo to střetem, načež se odstěhovala s dcerou Olgou, jedinou která s ní ještě vycházela, do Mödlingu nedaleko Vídně. Rodinné kolize byly i nadále dost časté a svým emancipovaným potomkům nerozuměla. Richardovi zazlívala sňatek se starší ženou – operní pěvkyní Idou Rolandovou. Gerolfa, pracujícího na japonském velvyslanectví v Praze, brala vlastně jen jako Čecha a o jeho děti se moc nezajímala. Karl odejel hned po první světové válce do Austrálie, ale zemřel ve Švýcarsku. Dcera Ida se provdala za anglického šlechtice, stala se spisovatelkou a sufražetkou. Další dcera se vypracovala na sekretářku později zavražděného rakouského kancléře Dolfusse a v roce 1936 zemřela v Paříži na chřipku. Zůstala tak jen dcera Olga, která se nikdy neprovdala a musela snášet vrtochy nesnášenlivé matky. V roce 1941 podlehla záchvatu mozkové mrtvice a pohřbena byla na vídeňském hřbitově v Hietzingu, není tak pohřbena se svým manželem. Zajímavostí je, že se stala hlavní postavou mangy s názvem Lady Mitsuko od autorky Waki Yamato.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
