Jediný Čech u prvního atomového výbuchu
Jediný Čech, který byl 16. července 1945 očitým svědkem historicky prvního atomového výbuchu (experiment Trinity) v poušti u Alamogorda v Novém Mexiku.
Georg Placzek (1905-1955) byl zřejmě jediným naším krajanem, který se bezprostředně a výrazně podílel na vývoji atomové bomby. Český židovský teoretický fyzik a jediný občan Československa, který se na prominentním vedoucím místě podstatnou měrou podílel na americkém projektu Manhattan. Přestože Placzkova vědecká kariéra trvala pouhých pětadvacet let, zanechal v mnoha odvětvích fyziky nesmazatelnou stopu. Především však byl vyhledávaným a respektovaným spolupracovníkem a iniciátorem činnosti nejvěhlasnějších fyziků své doby, z nichž mnozí získali Nobelovu cenu. Navíc byl osobností obdařenou značným šarmem a velkým vědeckým i lidským rozhledem. K tomu ovládal deset světových jazyků.
Georg Placzek se narodil 26. září 1905 v samém centru Brna, jeho otcem byl významný textilní průmyslník a syn moravského zemského rabína, matka pocházela průmyslnické rodiny Löw-Beerů. Georg byl nejstarší ze tří dětí, ale chtěl se věnovat vědě a rodinnou firmu nepřevzal. Vystudoval Německé státní gymnázium v Brně, v letech 1924 až 1928 studoval na vídeňské univerzitě a pražské německé univerzitě, dizertaci z oboru elektrostatiky v látkovém prostředí obhájil ve Vídni, kde složil též doktorské zkoušky. Poté podnikl monumentální cestu mnoha centry světové fyziky v Evropě, USA i jinde. Mezi lety 1928 a 1932 byl stážistou na univerzitách v Utrechtu, Lipsku, Göttingenu, Římě. Do roku 1938 pracoval zejména v proslulém Institutu Nielse Bohra v Kodani, kde se věnoval fyzice atomového jádra, především neutronů. Odtud se vypravil na tři zhruba půlroční stáže na pracovištích v Charkově (1933, 1936) a Jeruzalémě (1935). Před nebezpečím nacismu emigroval do USA (rodiče a oba sourozenci zůstali v Československu a stali se oběťmi holocaustu) a pracoval na Cornellově univerzitě v Ithace. Později se jako vedoucí teoretické skupiny zapojil do projektu Manhattan a v květnu 1945 byl povolán přímo do Los Alamos. Během celé války byl Placzek klasifikován jako britský občan a 11. června 1945 získal americké občanství. Los Alamos opustil ze zdravotních důvodů v červnu 1946. Dál se věnoval vědecké práci jak v USA, tak Itálii. Georg Placzek zemřel v říjnu 1955 v Curychu za okolností, které dlouho nebyly vyjasněny. Teprve kolem roku 2005 se podařilo zjistit, že s největší pravděpodobností šlo o sebevraždu, související s bipolárním syndromem. Bylo upřesněno, že bezprostřední příčinou úmrtí bylo srdeční selhání, způsobené silným předávkováním barbituráty. Na brněnském náměstí Svobody byla v roce 2005 Georgu Placzkovi na rodném domě čp. 97 odhalena pamětní deska. Téhož roku se v Brně konalo mezinárodní symposium na jeho počest.
Zdroj obrázku Picryl
