Hvězdný disk z Nebry
V poslední době jsem si hodně oblíbil Únětickou kulturu, tak si povíme něco víc o jednom z tajemných artefaktů. Hvězdný disk z Nebry byl nalezen dvěma lovci pokladů pomocí detektoru kovů v roce 1999 v blízkosti německého městečka Nebra (Sasko-Anhaltsko), zhruba 60 km západně od Lipska.
Henry Westphal a Mario Renner, kteří vzácný disk našli, jej při vykopávání poškodili a pokusili se jej neúspěšně prodat na černém trhu. Je vyrobený převážně z bronzu, průměru činí 320 mm, uprostřed má tloušťku 4,5 mm a po okrajích 1,7 mm, hmotnost činí 2,3 kg. Lidé v době bronzové tento disk pravděpodobně používali pro astronomické výpočty, kdy mělo nastat setí a kdy sklizeň. Podrobné zkoumání prokázalo, že před uložením prošel disk několika proměnami. Vzhledem k tomu vědci předpokládají, že byl původně vyroben někdy mezi roky 2100 př.n.l. a 1700 př.n.l. V prvé fázi nesl jen inkrustované Slunce (nebo úplněk), Měsíc a hvězdy a nebyl na okraji perforován. Ve druhé fázi přibyly oba segmenty na okraji desky, o nichž se soudí, že sloužily k určování roční doby, slunovratů a rovnodenností. Když se deska správně orientovala na blízký vrcholek Brocken, určoval segment rozptyl možné polohy východu a západu Slunce (82 stupňů) a dalo se tedy podle něho zjistit, jak se blíží slunovrat nebo rovnodennost. Pokud tato domněnka platí, plnila by deska podobnou úlohu jako patrně některé kamenné stavby ze starších dob. Ve třetí fázi přibyl dolní oblouk, jehož smysl není patrný – pravděpodobně se jedná o Mléčnou dráhu. Konečně dostala deska perforace na okraji, které snad sloužily k upevnění nebo přišití.
Institut archeologického výzkumu v německém městě Halle potvrdil pravost a bylo například prokázáno, že měď pocházela z měděného dolu v rakouských Alpách, kde se tehdy těžila. Materiál (zlato) jednotlivých fází vykazuje rozdílné složení ale část pochází patrně ze Sedmihradska. Deska byla součástí pokladu, který kromě ní obsahoval bronzové meče, sekery, dláto a zlomky spirálovitých náramků. Nepatrný kousek březové kůry, uvízlý na jednom z mečů, byl radiokarbonovou metodou datován do 16. století př.n.l., tedy v této době byl disk uložen do země. Na rozdíl od dalších předmětů, mečů a seker, které odpovídají jiným nálezům z této doby a prostředí (tzv. Únětické kultury), astronomický disk z Nebry je zcela jedinečný a není tedy snadné zjistit, k čemu sloužil. Britský archeolog Harrison zpočátku dokonce pochyboval o jeho pravosti. Překvapivá je jak technická dokonalost provedení, tak i prostota tvarů. Je-li výklad druhé fáze správný, svědčí o nečekané vyspělosti astronomických znalostí, jaké se v této době dají doložit snad jen ve starověkém Egyptě a Babylonii. Na druhé straně původní podoba tomuto účelu nesloužila a o určení lze jen spekulovat. Toho se ihned ujali různí lovci záhad a senzací. Vědci se shodují jen v tom, že disk není import, nýbrž že byl vyroben někde ve Střední Evropě a že patrně sloužil rituálním a reprezentačním účelům.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons