Historie stavby tunelu pod kanálem la Manch

První vizi o podmořském spojení Francie s Velkou Británií měl v roce 1802 francouzský inženýr Albert Mathieu-Flavier. Jeho návrh pro císaře Napoleona počítal s vytvořením umělého ostrova v půli cesty jako zastávky pro občerstvení koní i cestujících.

Ve třicátých letech 19. století uskutečnil francouzský vizionář Aimé Thomé de Gamond (1807-1876) první geologické a hydrografické vyměřování pod kanálem mezi Calais a Doverem. V roce 1856 prezentoval Napoleonu III. návrh stavby v ceně 170 milionů franků nebo méně než 7 milionů liber. O devět let později delegace pod vedením George Warda Huntra navrhla myšlenku tunelu ministru financí Williamu Ewartovi Gladstonovi. V dalších letech ale zůstalo jen u slovní podpory. Věci se začaly hýbat v roce 1876, kdy byl oficiálně založen anglicko-francouzský protokol pro železniční tunel a o pět let později začaly výkopové práce na obou stranách kanálu. Alexandre Lavallee, francouzský stavitel Suezského kanálu, vyhloubil pomocí speciálního stroje 1 669 metrů dlouhý tunel vedoucí od Sangatte. Britský železniční podnikatel Edward Watkin vyrazil obdobným strojem tunel o délce 1 893 metru. Realizace náročného projektu však byla zrušena v květnu 1882, vzhledem k britské politické a tiskové kampani, která tvrdila, že tunel by ohrozil obranyschopnost království.

V roce 1919, během pařížské mírové konference, britský premiér David Lloyd George, opakovaně vystupoval s myšlenkou Eurotunelu, jako cestou, kterou chtěl uklidnit Francii a zároveň ukázat britskou ochotu bránit Francii před dalšími německými útoky. Bohužel návrhem se oficiálně nezabývali ani o deset let později. Tehdy se náklady na výstavbu odhadovaly na 150 milionů dolarů. Během druhé světové války přišel britský důstojník s obavou, že pomocí otrocké práce by mohli Němci vykopat dva tunely již za 18 měsíců. Tento předpoklad způsobil všeobecné mínění, že Německo již začalo kopat.

V roce 1955 se britská a francouzská vláda dohodly na obnovení projektu a zahájení geologického průzkumu. Ten proběhl v roce 1964 a o deset let později začaly stavební práce na obou stranách kanálu La Manche. Po komplikovaných jednáních však byl projekt zahájen až v roce 1987. Realizovala se výstavba dvou železničních tunelů a jednoho servisního. Také kvůli bezpečnosti nakonec sešlo z plánů umožnit průjezd i automobilům. Nutno zmínit, že během kopání byly objeveny pozůstatky zapomenutých tunelů z roku 1881.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons