Dračí zbroj vévody z Urbina
Guidobald II. della Rovere (1514-1574) následoval svého zavražděného otce Francesca Maria I. ve funkci vévody z Urbina od roku 1538 až do své smrti v roce 1574. Byl členem rodu La Rovere. Guidobaldo byl významným mecenášem umění obecně a zvláště podporoval Tiziana.
Guidobaldo byl synem Francesca Maria I della Rovere a Eleonory Gonzaga. Narodil se 2. dubna 1514 a v roce 1535 se i přes papežský zákaz oženil s Giulií da Varano, dcerou vévody z Camerina. Téhož roku jej tedy papež Pavel III. exkomunikoval a později na něj uvrhl klatbu. V roce 1546 se stal (tak jako jeho otec) velitelem nájemných vojsk (kondotiérem) Benátské republiky. Zaměstnával umělce, zlatníka, vynálezce a zbrojíře Bartolomea Campiho, který mu vyrobil jednu z jeho zbrojí. Pozoruhodnou zbroj mu vyrobil jeden z největších zbrojířů všech dob Filippo Negroli (1510-1579). Filippo se stal mistrem v navrhování zbrojí a dosáhl pověsti nejlepšího dekoratéra své doby. Na kyrysu je vytepán symetrický pár šupinatých křídel doplněný množstvím humanoidních očí. Jde o součást legendární “dračí zbroje”, kterou můžeme vidět i na dobových rytinách a mnoho jejich částí se dochovalo až do dnešních časů. Guidobaldo se rok po smrti manželky, roku 1548, oženil s Vittorií Farnese – dcerou Piera Luigi Farnese, vévody z Parmy a Gerolamy Orsini, dcerou Lodovica Orsiniho a manželky a první sestřenice Giulie Conti. Později byl jmenován papežským guvernérem Fana, obdržel také titul vrchního velitele (capitano generale) papežských států a také titul prefekta Říma. V roce 1559 byl najat španělským králem, aby pomáhal Bernardu Sanseverinovi (který se oženil s Isabellou, jednou z Guidobaldových dcer) ve válce proti osmanským Turkům. Prvního ledna 1573 se proti němu v Urbinu zvedla vzpoura kvůli nadměrným daním, načež ji nechal krvavě potlačit. Guidobald II. della Rovere zemřel 28. září 1574 v Pesaru, bylo mu 60 let.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
