Confederados

V roce 1865 byla Konfederace poražena a armáda Jihu rozpuštěna. Zhruba 20 000 Jižanů se rozhodlo zemi opustit a hledat nový život v Brazilské říši. Zdejší vládce Dom Pedro II. (1825–1891)vládl jako brazilský císař 49 let. Přinesl Brazílii ekonomickou stabilitu a pokrok. Na konci jeho vlády bylo v Riu de Janeiru 118 škol. Jelikož hodlal rozvíjet v zemi pěstování bavlny a cukrové třtiny, nabídl Jižanům finanční pomoc s cestovními výdaji, dotoval nákup pozemků a osvobodil od daní. V letech 1865 až 1885 se do Brazílie přestěhovalo zhruba 20 000 osadníků, především ze zemědělských oblastí Alabamy, Texasu, Louisiany, Mississippi, Georgie a Jižní Karolíny. Část se usadila v Rio De Janeiro a Sao Paolo, jiní se vydali kolonizovat oblast kolem Amazanoky v Santarem a Parana. Podle některých historiků, se sem Jižané vydali, jelikož zde bylo otroctví zrušeno až v roce 1888. Podle brazilských historiků, ale vlastnily otroky pouze čtyři rodiny a celkem se jednalo o 66 otroků v letech 1868 až 1875. Byly ale zaznamenány případy, kdy bývalí otroci doprovázeli své bývalé pány až do Brazílie. Příkladem může být Steve Watson, který doprovázel svého bývalého pána a ten jej jmenoval správcem pily. Jeho bývalý pán se později rozhodl vrátit do USA, kde ale zkrachoval a vrátil se zpátky do Brazílie k Watsonovi. Američtí osadníci v Brazílii založili dvě nová města – Santa Bárbara d’Oeste a Americana. Uchovali svou kulturu a jazyk, jelikož se brali mezi sebou a mluvili pouze anglicky. Budovali si vlastní školy, kostely a hřbitovy. Z USA sem přijížděli kněží a učitelé. Založili zde rovněž baptistickou církev. Potomci těchto Jižanů se i v třetí generaci setkávali s Portugalštinou teprve při studiu na vyšších školách. Pokud jde o samotné brazilské císařství, tak velkou ranou pro Pedra II. byla neočekávaně dlouhá a nákladná Paraguayská válka z let 1865-1870, která zmenšila jeho popularitu. Vojenský převrat 15. listopadu 1889 svrhl monarchii. Císař a jeho rodina odešli do exilu v Evropě a nová brazilská vláda utvořila novou federativní Brazílii po vzoru USA.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons