Atomový dóm Jana Letzela
Český stavitel, architekt a významný propagátor česko-japonských vztahů Jan Letzel (1880-1925), je znám jako autor železobetonového průmyslového muzea v Hirošimě, které 6. srpna 1945 jako jediná budova v epicentru přestála americký útok atomovou bombou. Torzo této budovy je známo jako Atomový dóm (Genbaku Dome), který byl roku 1996 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Jan Letzel se narodil v Náchodě 9. dubna 1880 do rodiny hoteliérů. Od roku 1901 studoval speciální školu pro dekorativní architekturu u profesora Jana Kotěry (1871-1923), zakladatele moderní české architektury. Nadějný žák brzy procestoval Balkán a krátce pracoval v Egyptě, ale brzy zamířil do vysněného Japonska. Roku 1907 získal místo designéra ve významné stavební kanceláři Georga DeLalanda, původem slezského Němce. O dva roky později si založil vlastní studio, Letzl & Hora, s bývalým spolužákem z pardubických studií. Karel Jan Hora přijel do Japonska již dřív a oženil se zde. Jeho žena Fuku Takemotová byla první Japonkou hovořící česky. Jejich syn se v budoucnu stal majorem československé armády a jedním z nejznámějších Čechů v cizinecké legii.
Letzel i Hora patřili k prvním vlastníkům automobilů v Tokiu, Hora zde totiž mimo jiné zastupoval firmu Laurin & Klement a jeho “laurinka” inspirovala i Letzela k nákupu podobného stroje. Jan Letzel zde byl velmi spokojen a po čtyřech letech se stal jediným majitelem studia. Navrhoval administrativní i církevní stavby, hotely, univerzitní kampusy, školy i rodinné domy. Nejslavnějším dílem však je zmíněné železobetonové průmyslové muzeum s barevnou prosklenou kopulí, které bylo otevřeno v roce 1915. Koncem první světové války se angažoval v návratu legionářů do vlasti a následně pracoval jako československý obchodní atašé. Z Japonska odvezl Letzel i svou schovanku Hanako, kterou deset let předtím adoptoval. Hanna Mahit, dcera německého otce a japonské matky, s ním však do Prahy nedorazila. Zůstala ve Spojených státech, kde se později provdala.
Letzel pracoval v Praze na ministerstvu obchodu, leč s kolegy si příliš nerozuměl. Do milovaného Japonska se vrátil v říjnu 1922 ve funkci generálního zástupce Škodových závodů. Již 1. září 1923 zažil v Tokiu obrovské zemětřesení, při němž zahynulo téměř 150 tisíc lidí. Hluboce otřesený se Letzel vrátil na Štědrý den téhož roku do Prahy. Ještě se snažil o rozvoj obchodních styků coby zástupce firmy Suzuki, připravoval první výstavu československých průmyslových výrobků pro Tokio. Tehdy už byl vážně nemocný a 26. prosince 1925 zemřel téměř zapomenut v ústavu pro choromyslné v Praze-Kateřinkách.
Počátkem devadesátých let minulého století vznikl o životě náchodského rodáka česko-japonský koprodukční snímek Rajská zahrada v hlavní roli s Viktorem Preissem.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
