Bombardér Lloyd 40.08 Luftkreuzer

Po kontaktu s ruskými těžkými bombardéry Ilja Muromec a italskými bombardéry Caproni, rozhodlo se, v polovině roku 1915, požadovat vlastní bombardér i rakousko-uherské letectvo, k.u.k. Luftfahrtruppen. Mělo se jednat o trojplošník s nosností 200 kg pum a vytrvalostí 6 hodin. Pohon měl tvořit jeden hlavní motor Austro-Daimler s tlačnou vrtulí a dva slabší v bočních trupech. Obrana letounu měla být poměrně silná, v podobě dvou kulometů v hlavním trupu a dvou dalších ve vedlejších trupech.

V srpnu 1915 byly osloveny firmy Lloyd, Oeffag a Phönix, kterým byly poskytnuty prostředky ke zkonstruování dvou prototypů. Jako první, v lednu 1916, dodala výkresovou dokumentaci společnost Ungarische Lloyd Flugzeug und Motorenfabrik AG. Jednalo se o Luftkreuzer I (typ LK I), později přejmenovaný na Lloyd 40.08 a Luftkreuzer II (typ LK II), známý jako Lloyd 40.10. První prototyp byl dokončen 20. června a připraven ke zkouškám na letišti v Aszódu. Křídla byla potažena dýhou vyleštěnou do vysokého lesku. Prostřední křídlo bylo přichyceno ke spodní části hlavního trupu, horní a dolní bylo neseno systémem vzpěr a výztuh. Pod hlavním trupem byla umístěna aerodynamicky tvarovaná gondola, ve které byl usazen bombometčík. V přední části bylo stanoviště dvou střelců, kteří měly vynikající výhled do všech stran. Za pracovištěm střelců byl pod horním křídlem umístěn kokpit pilota, který měl ale omezený výhled. Vedlejší trupy byly vytvořeny z upravených trupů letounů Lloyd C.II, osazené motory Daimler o výkonu 160 hp. V každém z trupů byl usazen jeden kulomet s obsluhou. Ocasní plochy byly tvořeny dvěma horizontálními křídly a čtyřmi vertikálními plochami umístěnými mezi záděmi vedlejších trupů. První zkoušky ale ukázaly, že letoun je příliš těžký na příď, dokonce došlo k jeho převrácení a lehkému poškození konstrukce. Podvozek byl ale rychle upraven, v říjnu byl připraven k letovým zkouškám, které měl provést Oberleutnant Antal Lányi-Lanczendorfer. Výsledek nových zkoušek byly ale neuspokojivé. Komise (Fliegerarsenal) zvažovala snížení požadavku na nosnost pum, ale vývojové práce byly výrazně omezeny. V únoru 1917 byla konstrukce opět upravena, ale příštího roku došlo k zastavení všech prací na letounu. Kostra bombardéru Lloyd 40.08 byla uskladněna a začátkem příštího roku převezena do Chebu, kde měla být zlikvidována.

Technické parametry:
Název: Lloyd 40.08 (Luftkreuzer I)
Výrobce: Lloyd AG
Typ: bombardér
Osádka: 4-5
Délka: 9,5 m
Výška: 5 m
Rozpětí: 23,26 m
Šířka: 2,40 m
Plocha křídel: 110 m čtverečných
Uspořádání křídel: trojplošník
Hmotnost: maximálně 4 840 kg
Pohon hlavní: 1x Austro-Daimler V-12 (300 hp)
Pohon vedlejší: 2x Austro-Daimler V-6 (160 hp)
Výzbroj: 4x kulomet Schwarzlose M7/12 ráže 8 mm
Nosnost: 200 kg pum

Zdroj obrázku Wikimedia Commons