Cadotův ochranný pancíř pro pneumatiky

Cadotův ochranný pancíř chrání pneumatiky automobilů, ale i velocipedů před píchnutím hřebíkem a dalším defektům. Je zcela nepochopitelné, že se tento převratný vynález z konce 19. století neujal a píchnuté pneumatiky nás tak stále čas od času trápí.

Bicykl, motocykl i automobil mají společného nepřítele: poškození pneumatiky. Tato nehoda je velmi nepříjemná, i když se dá snadno napraviti, i když je krásné počasí a není právě na spěch. Prší-li však anebo noc se blíží, pak je nehoda velmi vážnou. Proto také se již od zavedení pneumatických obručí na to pomýšlelo nalézti prostředek, jímž by se zamezilo jakémukoli hřebíku proraziti ochranný gumový plášť pneumatiky. Některé k tomu cíli užívané prostředky, ač jsou jednoduché i praktické, nejsou přece úplně spolehlivé. Jiné ochranné prostředky jsou opět těžké a nepohodlné, a hřebík přece často najde zranitelné místo. Cadotovi podařilo se sestrojiti ochranný pancíř bezvadný, který se skládá z ocelových l/l0 mm silných šupin, jež měj Cadotuv ochranný pancíř pro pneumatiku se překrývají tak, že není mezi nimi naprosto mezery, kterou by špendlík pronikl. Ocelový plech 1/10 mm silný mohl by býti zajisté hřebíkem proražen, avšak v sestaveném pancíři jsou vždy 3 šupiny na sobě, tak že toto nebezpečí je vyloučeno. Šupiny jsou spojeny vespolek zcela jednoduše a tak, že má každá pro sebe jakousi volnost pohybu. Sestavený pancíř podobá se velice ocasu račímu. Cadot ovinuje pancíř šikmo plátnem a tak obdrží na pneumatice obal solidní a při tom tenký a lehký, přes který se pak navleče gumový plášť. S takto upravenou pneumatikou možno prý, dle tvrzení vynálezcova, bezpečně jezdili po cestách hřebíky posetých. V Paříži dály se zkoušky s tímto pancířem a seznalo se, že se při bicyklu, s nímž se po celý rok jezdilo denně několik hodin po městě, nevyskytlo se vůbec nějaké poškození duší. Pancíř tento lze obdrželi u vynálezce Cadota, 32, Rue Piat v Paříži.

Zdroj obrázku Martin Landa