Rusovlasí zrzci v průběhu historie

V historii to zrzaví lidé mnohdy neměli vůbec jednoduché a kvůli pověrám jim mnohdy šlo o život.

Když půjdeme do nejzazší minulosti, tak zrzaví bývali i někteří neandrtálci před 40 tisíci lety a vznik zrzavosti v populaci mohl být důsledkem míšení neandrtálců a Homo sapiens sapiens. U neandrtálců však prý zrzavost způsobovala jiná mutace, než u Homo sapiens sapiens. Pokud se přesuneme do bližší historie, tak staří Egypťané nositele rusých vlasů doslova nenáviděli, jelikož byly spojovány s bohem zla Sethem, kterého staří Řekové znali jako Typhona. Aristoteles věřil, že všichni zrzaví lidé mají zlou povahu a tato neobliba se zachovala až do raného Říma, kdy zrzaví lidé hráli v divadelních hrách otroky, ale museli nosit černé paruky. Nutno podotknout, že rovněž křesťané považovali zrzavé vlasy za symbol ďábla. Ve středověku byly zrzavé ženy často považovány za čarodějnice a nezřídka končily na hranici. Nechvalně proslulý manuál pro lov čarodějnic Kladivo na čarodějnice pak píše o zrzavých lidech také jako o vlkodlacích či upírech. Z posledního zmíněného ostatně byli podezíráni i ve starověkém Řecku.

Zrzavá barva vlasů je často také spojována s ohnivým temperamentem, sexuální náruživostí a posunutými zábranami vůbec, což se částečně odráží i v dějinách umění. Máří Magdaléna bývá zobrazována jako rusovlasá a rusé vlasy má také Eva na slavné Michelangelově malbě Prvotní hřích, kterou můžete spatřit v Sixtinské kapli.

Rezavé vlasy se pojí též s antisemitskými postoji. Zrzavá totiž v minulosti bývala spojována s Židy. Původ této stereotypizace je nejasný, ale je možné, že souvisí s Biblí. V Tóře jsou totiž král David a také Ezau popisováni jako nositelé ohnivých vlasů. Za zrzka je někdy považován i Ježíšův zrádce Jidáš Iškariotský, často je tak zobrazován v dílech španělských umělců. Ve středověkých pramenech z území Německa se také píše o příběhu o kmenu takzvaných Rudých Židů, kteří měli představovat zhoubu pro křesťanstvo. Jako zrzaví byli popisováni také Židé v literatuře – jak Shakespearův Shylock, tak Dickensův Fagin jsou ryšaví.

V umění však existuje i pozitivní fascinace rudovlasými lidmi, především ženami. Díky tomu tak rusovlasý odstín získal název tiziánová, neb je rád maloval právě malíř Tizian. Rusé vlasy měla i královna Alžběta I. a právě za alžbětinské éry se v Anglii jednalo o barvu módní. Čímž se dostáváme i k dalším slavným ryšavým osobnostem historie. Byli jimi třeba další anglická královna a matka Jindřicha VIII. Alžběta z Yorku, římský císař Fridrich I. Barbarossa (tedy Rudouvous), Zikmund Lucemburský, astronom Galileo Galilei, zakladatelka moderního ošetřovatelství Florence Nightingaleová či malíř Vincent van Gogh.

Zrzaví lidé mají i své festivaly, konkrétně v holandské Bredě se každoročně koná festival Redhead Day na nějž jezdí zrzci a zrzky z desítek zemí světa. V irském Corku bývá koncem srpna oslava Irish Redhead Convention, v rámci níž je možné zúčastnit se třeba soutěže zrzavých obočí a bývají zde korunováni i král a královna zrzků. A podobné akce jsou třeba i ve Spojených státech nebo Izraeli.

Perlička na závěr:
V roce 2001 byl irský muž souzen za údajné výtržnictví. Soudce tomuto muži při vyřčení rozsudku řekl, že je pevně přesvědčen, že barva vlasů má vliv na charakter člověka a že právě zrzavá je důkazem jeho výbušnosti vznětlivosti. Verdikt byl soudem vyřčen v 21. století a soudce později připustil, že byl skutečně ovlivněn předsudky.

Zdroj obrázku Pixabay