Živé špagety
Neobvyklou pochoutkou jsou nepochybně tasemnice. Ne však dlouzí článkovaní dospělci žijící ve střevech, ale larvy. Ty najdeme často ve tkáni či tělní dutině obratlovců, typicky ryb. Patrně vás překvapí, že se konzumují i nedaleko našich hranic.
Jako příklad veďme řemenatku ptačí (Ligula intestinalis), která během života střídá tři hostitele – korýše buchanku, kaprovitou rybu a rybožravého ptáka. Stádium v rybě je zhruba centimetr široké a 10 až 100 cm dlouhé. Larvy vyplňují břišní dutinu ryby (viz fotografie), která je proto nápadné nafouklá. O jejich pojídání máme zprávy z různých částí Evropy. Poláci je prý připravují smažením na pánvi. Italové jim říkají “vermicelli vicente” – živé špagety. Rybáři u Kaspického moře je jedí syrové. Larvy obsahují značné zásoby živin, které potřebují pro urychlení svého vývoje po pozření ptákem. Právě díky těmto zásobám, tvořeným hlavně tukem a glykogenem, jsou tasemnice velice výživné a chutné. Stejně jako motolice, ani tasemnice by se raději neměly jíst bez tepelné úpravy. Řemenatka je sice adaptovaná na cizopasení v rybách a ptácích, a v člověku tedy nepřežije, produkuje ale látky, které by mohly narušit hormonální rovnováhu těla. Syrovým larvám tasemnic by se tedy měly vyhýbat zejména těhotné ženy.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons a PIXINO