Zachránci s modrou krví
Ostrorepi jsou chytáni a převáženi do speciálního zařízení, kde jsou očištěni a následně je jim odebráno asi 30 procent krve. Ta má jasně modrou barvu a postrádá bílé krvinky. Svými mimořádnými vlastnostmi však zachraňuje nespočet lidských životů.
Ostrorepi patří mezi členovce z třídy hrotnatců a žijí v mělkých vodách oceánů. Zemi obývají už od Prvohor, tedy kolem 450 miliónů let, čímž si vysloužili přízvisko žijící fosilie. Hlavní část jejich těla tvoří krunýř, který je chrání před predátory, a vzadu z něj vybíhá výběžek ve tvaru hrotu. Ostrorepi patří mezi větší druhy klepítkatců, na rozdíl od pavouků nebo štírů dorůstají velikosti až 60 centimetrů, nicméně jejich vyhynulí příbuzní z řádu kyjonožců dorůstali dokonce délky kolem dvou metrů.
Jejich velikost ale zdaleka není tím nejdůležitějším ani nejzajímavějším. Na rozdíl od nás totiž mají skutečně modrou krev (přesněji řečeno hemolymfu), protože k přenosu kyslíku využívají barvivo hemocyanin. Ten obsahuje měďnatý iont, který způsobuje modré zabarvení. Kromě jiné barvy má také oproti hemoglobinu, který koluje v našich žilách, asi třikrát nižší schopnost vázat kyslík. V jiném aspektu naši krev ovšem hravě předčí.
Za svůj dlouhý život na Zemi si vyvinuli obranný systém, jehož schopnost rozpoznat bakterie je ohromující. Místo specializovaných bílých krvinek mají buňky zvané amoebocyty, které dokáží rozpoznat bakteriální kontaminaci už při velmi nízké koncentraci. Pouhých 45 minut jim stačí na to, aby detekovaly přítomnost bakterií odpovídající přítomnosti jednoho zrnka písku v bazénu. Nám savcům taková reakce trvá celé dva dny. Koagulin, který tuto reakci zprostředkovává, je využíván v biomedicínském průmyslu. S jeho pomocí je před použitím testováno zdravotnické náčiní a vakcíny, což zaručí jejich bezpečnost. Bez těchto testů by mnoho lidí umíralo kvůli infekcím, protože my bychom přítomné bakteriální endotoxiny jinak odhalit nedokázali. Koagulin dokáže odhalit i houbové infekce a nově se využívá i v boji proti Covidu.
Ostrorepi však za svou pomoc v některých případech zaplatí tu nejvyšší cenu. Jejich krev je sbírána podobně jako ta naše, jen s rozdílem volby. Každoročně jsou loveny stovky tisíc ostrorepů. Následně jsou převáženi do speciálního zařízení, kde jsou očištěni a je jim odebráno přibližně 30 procent krve. Tento proces pro ně nebývá zpravidla smrtelný, avšak je to velice stresující zážitek a 10 až 30 procent dárců jej nepřežije. Pár dní po odběru jsou navráceni do moře, kde se jejich život pomalu vrací do normálu. Ročně je díky vzorku odebranému otestováno zhruba 70 milionů lidí, a krev ostrorepů představuje ve zdravotnictví byznys za miliardu dolarů ročně. Bohužel, vývoj metody umělé syntézy koagulinu je zatím v plenkách, byť se jím zabývá francouzská farmakologická společnost bioMerieux nebo švýcarská Lonza, která vyvinula látku zvanou Rekombinanční Faktor C (rFC).
Zdroj obrázku Flickr
https://www.em.muni.cz/cache-fb/m-osteoropi1-1200×600-2708042282.jpg
