Vznik chutného carpaccia
Carpaccio (karpačo) poprvé vzniklo v Benátkách roku 1950, jeho autorem byl šéfkuchař a majitel zdejšího Harryho baru Giuseppe Cipriani (1900-1980). Poprvé jej naservíroval hraběnce Amalii Nani Mocenigo, která požadovala jídlo ze syrového masa, ale nechtěla tatarský biftek. Kuchař tedy nakrájel svíčkovou na tenké plátky a ty pokapal majonézovou omáčkou. Hraběnce chutnalo. Ostatní hosté si objednali totéž a brzy se stal pokrm tak populárním, že jej Cipriani musel zařadit na jídelní lístek.
Jméno jídlo dostalo podle benátského malíře jménem Vittore Carpaccio (1465-1520), který zde měl v době zrodu pokrmu výstavu. Jeho oblíbené barvy (cihlově červená a béžově bílá) připomínaly i vyhlášenou pochoutku, takže se šéfkuchař rozhodl pojmenovat ji podle zmíněného malíře.
Dnes se dá pojmem carpaccio nazvat vše, co je nakrájeno na tenké plátky a podáváno za syrova v souvislé vrstvě a ochuceno nebo doplněno studenou omáčkou. Původním základem bylo hovězí maso a majonézová omáčka. Poté se začalo dělat carpaccio z tuňáka a lososa, později vegetariánské ze zeleniny či ovoce (pomeranče, melouny, kedlubna, okurka atd.) a místo majonézy se používá olivový olej či sladká omáčka. Dnes je však možné vidět suroviny i marinované, nakládané či krátce povařené.
Zdroj obrázku Flickr