Vábení červů
Šaj-hulúd nepřijel a vy teď trčíte v poušti, zrovna když jste si doma zapomněli tlouk. Taková ta nepříjemnost co se každému někdy stala – tedy na planetě Duna. Leč nezoufejte, je zde i jiný způsob jak červa přilákat.
Worm charming je neobvyklé umění, jak přilákat červy na povrch. Povětšinou se používá k hledání návnady pro rybaření, ale v Británii a Texasu jde i o zvláštní soutěžní disciplínu. Většina metod vábení červů zahrnuje vibrace půdy, která je žene na povrch. V roce 2008 vědci z Vanderbiltovy univerzity došli k závěru, že žížaly utíkají k povrchu, jelikož vibrace jsou podobné těm, co vytvářejí hrabající krtci (ti se žížalami živí). Stejnou techniku používá mnoho druhů ptáků, kteří se žížalami živí. V jejich případě jde o rytmické pohopkávání (“seagull dance”), ale podobně do země tluče i želva hrbolatá (Glyptemys insculpta) aby donutila červy utéct k povrchu. Konkrétně Pokud jde o lidská udělátka, tak povětšinou jde o kus dřeva zaraženého do země, přes které se škrábe kusem železa (třeba i otupělým pilovým plátem) a do půdy se tak přenášejí vibrace. Během soutěží se ale používá i polévání “herní plochy” vodou, čajem nebo pivem. Také pouštění hudby nebo rýpání do země vidlemi (a jejich následné rozvibrování). Pokud jde o soutěžní sběr žížal (World Worm Charming Championship), tak ten započal roku 1980 ve Willastonu v Anglii. Tehdy měl syn místního farmáře Tom Shufflebotham vylákat 511 žížal za pouhou půl hodinu! Současný světový rekord stanovila 29. června 2009 Sophie Smith (10 let), která během britského mistrovství světa vylákala 567 žížal (z pozemku o rozměru 3×3 metry). Nutno poznamenat, že některé soutěže zakazují rytí do země, nebo používání jakékoliv tekutiny a drog. Pokud si říkáte co se s ulovenými žížalami dál děje (ne nemelou se do hamburgerů), tak večer po soutěži (když již ptáci odletěli do hnízd) jsou zase pěkně vráceny na zem.
Zdroj obrázku Flickr