Tuřín místo dýní

Halloween si často spojujeme s hrozivě vydlabanou dýní (Jack-o’-lantern), leč k odhánění zlých duchů se původně vyřezávala tvář do tuřínů, brambor nebo červené řepy. Až na konci 19. století museli irští a skotští migranti využít mnohem dostupnějších dýní.

Na mnoha místech planety se poslední večer v říjnu slaví tzv. Halloween. Ačkoli na území České republiky se jedná o poměrně novou záležitost, jeho prapůvod sahá až daleko za počátek našeho letopočtu. Současný Halloween vychází velice úzce z původně keltského svátku Samhain, jehož počátky sahají až do doby kolem roku 3350 př.n.l. Keltové věřili, že v období, kdy se prodlužovala noc a úroda se tenčila se rozplývala i hranice mezi naším světem a říší mrtvých. A právě v noci z 31. října na 1. listopadu se mrtví měli vracet mezi nás. V tomto pro Kelty magickém čase lidé oslavovali, modlili se a zapalovali ohně, pro které používali speciální kola symbolizující slunce. Každý z pohanů si od ohně zapálil svou pochodeň a odnesl si ji domů, aby z obydlí vyhnal zlé duchy.

Také pověstná koleda a chození od domu k domu mají svůj původ v Irsku a Velké Británii. Chudší obyvatelé tehdy obcházeli domácnosti a prosili o malé dušičkové chlebíčky výměnou za modlitbu za toho, kdo ji daroval, nebo za drobné představení v kostýmech či písničku na počest zemřelých. Tradice dušičkových koláčků zůstala ve Velké Británii dodnes, zemřelým už ale většinou nikdo nezpívá.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

https://images.fatherly.com/wp-content/uploads/2020/10/turnip-lanterns.jpg?q=65&enable=upscale&w=600