Tajemství uvnitř prstenu královny Alžběty I.
Po smrti anglické královny Alžběty I., 24. března 1603, si dvořané povšimli, že se otevřel prsten, který nosila po většinu dospělého života. Uvnitř byl drobounký portrét její matky – Anny Boleynové, kterou nechal roku 1536 setnou její manžel Jindřich VIII. Tajemství ukryté v prstenu královna pečlivě tajila po celý život.
Anna Boleynová byla korunována anglickou královnou 1. června 1533. Již 7. září porodila budoucí královnu Alžbětu I. Pro Jindřicha bylo narození holčičky zklamáním, a poté doufal, že teď budou následovat chlapci. Anna následně třikrát potratila. V březnu 1536 se Jindřich zamiloval do její dvorní dámy Jany Seymourové. Aby se s ní mohl oženit, musel Jindřich najít důvody ukončit manželství s Annou. V dubnu 1536 začalo vyšetřování z velezrady královny Anny. Dne 2. května byla zatčena a poslána do Toweru. Sťata byla 19. května mečem, který si vyžádala, neboť to v Anglii nebylo zvykem (popravovalo se sekyrou).
Nutno podotknout, že Anna Boleynová nebyla mezi lidem oblíbenou a většina ji nazývala “královou děvkou” či “šestiprstou čarodějnicí”. Svůj znetvořený šestý prst prý zakrývala dlouhými, rozšířenými rukávy a říkalo se, že pod stužkou s drahým kamenem skrývá na krku ďáblovo znamení. Anna prý měla po těle mnoho mateřských znamínek, což se v jistých kulturách rovněž považovalo za ďáblovo znamení. Zřejmě však byla velmi pohlednou a díky své kráse, pohotovosti a inteligenci si Jindřicha získala. Její sňatek a její následná poprava byly součástí složitého začátku významných politických a náboženských převratů známých jako anglická reformace, kdy právě ona sama aktivně podpořila reformu náboženskou a vznik anglikánské církve. Byla to právě ona, kdo Jindřichovi věnoval knihy plné protestantského učení, které přinášely řešení problému s královským rozvodem – podle tohoto učení byl král jedinou hlavou církve v zemi.
V době popravy své matky byly Alžbětě necelé tři roky a byla prohlášena za nelegitimního potomka. Přesto se jí postupně dostalo – na tehdejší dobu – dokonalého vzdělání v mnoha oborech. Alžběta studovala mimo jiné několik cizích jazyků. Již v roce 1550, kdy bylo její studium formálně ukončeno, byla jednou z nejvzdělanějších žen své doby. Postupem času se k ní upnula většina obyvatel, nespokojená s vládou královny Marie. Roku 1554 došlo ke vzpouře, která ji měla dosadit na trůn. Vzpoura však byla potlačena a po složitých peripetiích se Alžběta stala královnou Anglie a Irska až 17. listopadu 1558. Dokázala sestavit kvalitní královskou radu a spoléhala se na rady svých poradců vedených Williamem Cecilem, 1. baronem z Burghley. Jedním z prvních počinů její vlády bylo upevnění anglikánské (protestantské) církve. I když byla opatrná v zahraničních výbojích, porážka španělské Armady roku 1588 jí přinesla nehynoucí slávu a tato událost bývá označována jako jedno z největších vítězství v anglické historii. Asi dvacet let po své smrti začala být oslavována jako panovnice zlatého věku.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons a Flickr
