Svinka je zahradní pomocník

Možná jste je našli pod cihlou nebo vlhkým předmětem. Možná jste se dokonce cítili znechuceni. Ve skutečnosti jde o malé šikulky, přispívající k čištění půdy a podzemních vod od těžkých kovů.

Svinka obecná (Armadillidium vulgare) je suchozemský korýš z kmene členovců. Pochází z Evropy a zde je také nejhojnější, zejména v oblasti Středomoří. Může dosahovat délky 18 mm, při ohrožení se umí svinout do kuličky, což jí dává název svinka. V této poloze se k nim predátoři hůře dostanou přes pláty jejich exoskeletonu. Obrněná kulička svinkám zajistí největší šanci na přežití při útoku mravenců nebo pavouka. Tito minikorýši se živí zbytky rostlin nebo mrtvých živočichů, které pomáhají rozkládat a vracet do zeminy. Na kompostu jsou tedy stínky i svinky velmi užitečné. Svinka je známa svojí schopností bioakumulace těžkých kovů (jako je olovo, měď, zinek, arsen a kadmium), které krystalizují v jejich střevech. Je proto modelovým druhem mnoha prací, sledujících podrobněji dopady těžkých kovů na její ekofyziologii. Při tom bývá často krmena různými typy kontaminované potravy.

Zajímavostí je, že svinka má modrou krev. Ta totiž obsahuje dýchací protein hemocyanin, který umožňuje vázat molekuly kyslíku. Na rozdíl od hemoglobinu, který obsahuje železo, obsahuje hemocyanin ionty mědi. Když je krev svinek okysličená, vypadá modře. Svinka navíc nepotřebuje ani čůrat. Většina živočichů transformuje odpadní látky ve svém těle na moč, svinky vylučují přímo čpavek, který prochází jejich exoskeletonem, proto i poněkud zapáchají. Celkově jde o velice zajímavé tvorečky a tak jim neubližujte.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons a Flickr