Starořímské vodovodní trubky

Starořímské vodovodní trubky v lázeňském městě Bath, které se nachází v jihozápadní Anglii. Některé se stále využívají a to i přesto, že byly vyrobeny z olova.

Archeologické nálezy dokazují, že římské lázně byly postaveny na místě, kde se nacházela keltská svatyně zasvěcená bohyni Sulis. Římané zřejmě obsadili Bath krátce po invazi do Británie v roce 43. Město označovali Aquae Sulis (doslova voda bohyně Sulis), kterou ztotožnili s bohyní Minervou. V době vlády Římanů uctívání bohyně Sulis pokračovalo a poselství pro ni, vyrytá do kovu, byla objevena při archeologických vykopávkách u Sacred Springs. Jde o takzvané tabulky kleteb – jsou psané v latině a proklínají lidi, jimž autor textu nepřál. Například pokud byly někomu ukradeny šaty, nechal vyrýt kletbu, kterou si bohyně Sulis měla přečíst, a v textu bylo zmíněno i jméno podezřelého z krádeže.

V době vlády Římanů byly v této oblasti postaveny velké chrámy a lázeňské komplexy, včetně Velkých lázní. Jejich pozůstatky, postupně odhalované od 18. století, se staly jednou z největších turistických atrakcí. Od 4. století vliv Římanů klesal, ale některé horké prameny byly využívány i nadále. Od alžbětinské do georgiánské doby šlo o výletní místo pro bohaté, kteří používali vodu z pramenů k léčbě různých neduhů. Od roku 2021 je na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy.

Zdroj obrázku Reddit a Wikimedia Commons