Slepec nese na zádech postiženého

Na konci 19. století žili v Damašku dva nerozluční přátelé – křesťan a muslim. Mohamed byl slepý, přesto nosil postiženého Samira na zádech. Jeden bez druhého by nemohli chodit ulicemi města. Záleželo jim na sobě a spolu tvořili celek. Říká se, že byli sirotci a žili ve stejné místnosti. Byli zkrátka pořád spolu. Když Samir zemřel, Mohamed sedm dní plakal a poté zemřel žalem.

Autorem tohoto snímku z roku 1889 je Italský fotograf Tancrède Dumas. Vyučil se umění fotografie ve Florencii a vlastní fotografické studio si otevřel v Bejrútu v roce 1860. Byl aktivní na Blízkém východě především v období 1860-1890 a pracoval s technikou albuminového tisku.

Albuminový papír (bílkový papír) je historický materiál pro zhotovování fotografických pozitivů z negativu. Tímto pojmem se označuje i celý proces zhotovování – albuminový tisk. Je založen na vytvoření světlocitlivé vrstvy chloridu stříbrného, fixovaného do albuminu z vaječného bílku. Vynalezl jej Louis Désiré Blanquart-Evrard v roce 1850. Albuminový papír se stal dominantní technologií zhotovování pozitivů po prakticky celou druhou polovinu 19. století. U tohoto postupu neprobíhá vyvíjení ve speciální lázni, ale obraz vzniká během osvitu a proces je ukončen pouze ustálením.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons