Senegalci z Vršovic

Plukovník Josef Šnejdárek (1875-1945) se během bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad, v roce 1919, rozhodl využít velmi kuriózní válečné lsti. Fámu, že na Slovensko přijely čseskoslovenské vojsko posílit francouzské koloniální jednotky, uvedl v život, tím, že nechal skupinu svých vojáků se začerněnými obličeji pochodovat po jednom nádraží. Byl si jist, že se tato zvěst dostane k Maďarům.

…Šnejdárek mínil útočit na Maďary ve směru Levice od severu. Francouzský generál Schüler, Alsasan, měl útočit ze západu. Béla Kun pravděpodobně velel bolševikům. Jelikož Šnejdárek neměl téměř žádné zálohy, rozhodl se pro lest. Zavolal si jednoho z důstojníků a dal mu příkaz, aby vyrazil směrem ke Košicím a vzal s sebou asi stovku vojáků v plátěných uniformách. Tito vojáci si museli načernit tváře a ruce a na hlavu si uvázat ne zcela bílé šátky jako turbany. Na každé železniční stanici pak museli vystoupit, chodit po peróně a hovořit nahlas senegalsky. Důstojník oponoval, že nemá ani jednoho vojáka, který umí senegalsky. Šnejdárek jej ubezpečil, že stačí, když budou něco nesrozumitelně drmolit, ale srozumitelné musí být slovo Senegal. Počítal s tím, že nejeden maďarský špión sa tohoto slovíčka chytí a údaje trochu přežene, aby dostal vyšší odměnu. “Senegalci” vystoupili pouze v Žilině a v Košicích, přesto za 48 hodin v Pešti “vědeli”, že Franchet d´Esperey, vrchní velitel spojenecké armády na Balkáně, poslal Šnejdárkovi přes Rumunsko jako zálohu dva pluky Senegalců (asi 6000 vojáků). Z Pešti se poté dezinformace dostala na frontu, kde řada maďarských vojáků nechtěla padnout do zajetí ze strachu před lidožrouty. Senegalce tvořili mladí vojáci z Vršovic v Praze.

Pověst o Senegalcích se prý ale rozšířila ještě dál: “Když jsme obklíčili nedaleko Hronu oddíl bolševiků, že se museli vzát, začali z ničeho nic skákat do vody a to i neplavci. Vytáhli jsme je tedy ven a zeptal jsem se jich proč to dělají? Můžou být přeci rádi že se dostali do zajetí pořádné armády. Odpovědí bylo: Bojíme se. Protože velitelem Čechů je černý lidožrout!” Příběh se dostal až do Rakouska, o čemž svědčí karikatura uveřejněná ve vídeňském satirickém magazínu Kikeriki!.

Zdroj obrázku VHU Praha a Wikimedia Commons

Josef Šnejdárek před Kalvárií v Banské Štiavnici v červnu 1919

Napsat komentář