Socha sedícího písaře (2600 př.n.l.)

Socha sedícího písaře je jednou z nejznámějších soch starověkého Egypta. Dílo zobrazuje sedícího písaře při práci. Skulptura byla nalezena v Sakkáře roku 1850 a pochází z přelomu 4. a 5. dynastie, konkrétně z let 2620–2500 př.n.l.

Socha z malovaného vápence představuje muže, konkrétně písaře, v sedící poloze. Postava je oděna do sukně sahající až po kolena. V ruce drží napůl srolovaný svitek papyru. Pravděpodobně nejvýraznější částí sochy je její obličej. Ten je zpracován mnohem detailněji než zbytek celého těla, i když ruce, prsty a nehty jsou rovněž pečlivě vymodelované. Zdá se, že socha v minulosti ve své ruce svírala štětec, který se však nedochoval. Samotná postava je robustní a má široký hrudník. Výška sochy je 53,7 cm.

Zvláštní pozornost si zaslouží zpracování očí. Ty byly vyrobeny s důrazem na každý detail. K jejich výrobě byl použit bílý magnezit s červeně žilkovanou strukturou a dále vykládané kusy lesklého horského křišťálu. Zadní strana křišťálu byla pokryta vrstvou organického materiálu, který dával duhovce barvu a zároveň sloužil jako lepidlo. Oči drží na svém místě díky dvěma měděným sponám. Obočí bylo namalováno jemnými linkami z přírodního barviva. V současné době se nachází v pařížském Louvru, kde je součástí stálé expozice egyptských památek.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons