Hlubinný plž s železnou ulitou

V obrovských hloubkách oceánů a extrémně nehostinných podmínkách žije tajemný plž s ulitou ze železa. Zkrátka hrdina z dávných věků, který se může bez obav postavit legendárním drakům a jednou ovládne náš svět.

Chrysomallon squamiferum, přezdívaný také mořský luskoun (Scaly-foot snail) obývá hloubky od dvou a půl do tří kilometrů. Žije v blízkosti hydrotermálních vřídel a z nich umí získávat energii pro své přežití. V chemicky velice nehostinném prostředí bez kyslíku přežije teploty až 350 stupňů Celsia. Toxické látky, zejména hydrogensulfidy, mu umožňují získávání energie. Většina podobných organismů včetně tohoto plže mají symbiotické chemoautotrofní bakterie, které tyto sulfidy oxidují až na sírany, a tím z chemických vazeb uvolňují vazebnou energii.

Výzkum přinesl zjištění, že oproti očekávání tito hlubokomořští šneci nemají žádné zvláštní neznámé geny. Jejich genetická výbava je obdobná jako u ostatních měkkýšů, například sépií nebo ústřic. Železné šupiny tvořící jakousi sukénku vznikly mineralizací železa ze šnekova okolí. Na rozdíl od jeho ulity nejsou vápenaté, ale tvoří je zvláštní protein konchin. Šupiny i ulita jsou zpevněné nanočásticemi sulfidu železa, které tento plž pravděpodobně syntetizuje za pomoci endosymbiotických bakterií. Dochází k tomu díky mikroskopickým kanálkům v šupinách, kterými ze své tkáně posílá síru. V prostředí sopečných vývěrů je mnoho iontů železa, a tak dochází ke vzniku tohoto sulfidu železitého v podobě nanočástic. Taková šupinatá zbroj je u současných hlavonožců velice vzácná, ale v období kambria před 540 miliony let byla běžnou součástí výbavy pravěkých živočichů. Plž žije v podmínkách velmi podobných těm, které v moři panovaly před miliardami let a tak si tuto superschopnost ponechal. Výzkum těchto šneků proto může odhalit, jak se vyvíjely první formy života a jak možná vypadaly.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

https://scx2.b-cdn.net/gfx/news/2020/hkustresearc.jpg