Rusové v armádě císařského Japonska

Po konci Ruské občanské války opustily zemi statisíce lidí, kteří nechtěli nebo nemohli žit pod vládou Bolševiků. Tisíce ruských emigrantů se usadilo i v Mandžusku, kde již ruská komunita žila a nově příchozí sem tak rychle zapadli. Jedná se o historickou oblast na severovýchodě Číny, o rozloze kolem 1,5 milionu km². Na severu je ohraničena subarktickou tajgou a na západě nehostinnou pouští Gobi. Na východě ji omývá Japonské moře a na jihu hraničí s Koreou. Právě mandžuská dynastie Čching do roku 1911 vládla Číně. V roce 1931 obsadila Mandžusko japonská armáda a na dobytém území vznikl loutkový stát Mandžukuo. Během bojů o Mandžusko podporovala ruská menšina Japonce, protože Rusové viděli v Japoncích spojence v boji proti nenáviděným komunistům a doufali, že společně osvobodí Rusko od bolševiků. Japonci se spolupráce s Rusy zamlouvala a povolili jim, aby založili vlastní vojenské oddíly, které měly chránit komunikace a obchodní centra před nájezdy banditů. Japonci tyto oddíly vyzbrojili a později je používali v boji proti nacionalistickým a komunistickým partyzánům.

Vojenská spolupráce mezi Japonci a Rusy se prohloubila 29. dubna 1938, kdy byl na císařovy narozeniny založen tajný vojenský útvar, který měl být nasazen v rámci japonské armády. Velel mu major Asano Makoto a právě na jeho počest dostala jednotka přezdívku “Asano”. Hlásili se sem jak synové bývalých bělogvardějců, tak i prostí potomci ruských emigrantů. Oddíl dosáhl maximální velikosti 3 500 lidí a jeho hlavní činností bylo provádět sabotážní akce na území SSSR. Měli vyhazovat do povětří mosty, infiltrovat sovětské jednotky, otrávit potraviny a pitnou vodu. Tedy až vypukne válka Japonska se Sovětským svazem. Netrvalo dlouho a válka skutečně vypukla. Oddíl Asano tak bojoval po boku Japonců v bitvě u jezera Chasan (29. července až 11. srpna 1938) a u řeky Chalchyn (11. května až 16. září 1939), kdy se pokusili obsadit část území Mongolské lidové republiky. V těchto krvavých střetech si na rozdíl od Japonců vedl oddíl úspěšně a u Chalchynu dokonce zcela vyhladil jízdní oddíl mongolské armády. Mongolové totiž přehlédli jejich japonské uniformy a považovali je za vojáky Rudé armády. Nic netušíce k nim přijeli pro vodu a v okamžiku byli zmasakrováni kulometnou palbou. Celkově zde ale japonská armáda utržila bolestivé porážky a obrátila svou pozornost k Tichomoří.

Oddíl Asano dostal nový úkol, pomáhat japonským jednotkám a domobraně v boji proti partyzánům. Oficiálně byl přiřazen k 162. střeleckému pluku ozbrojených sil Mandžukua. Po napadení SSSR nacistickým Německem se mezi některými vojáky začalo projevovat ruské vlastenectví a morálka značně upadla. Japonské velení se překvapivě rozhodlo Rusy motivovat vyššími příděly jídla a dokonce je přijel podpořit i císařův bratr. I přes tuto snahu morálka oddílu dál uvadala a sovětská tajná služba získala do svých služeb mnoho ruských důstojníků. Když 9. srpna 1945 vstoupila Rudá armáda do Mandžuska, reagovaly místní ruské oddíly značně rozdílně. Někteří Rusové bojovali po boku Japonců a snažili se zastavit postup nenáviděného nepřítele. Několikrát dokonce dokázali vlákat sovětské jednotky do léčky. Většina se však přidala k partyzánům v boji proti svým bývalým pánům. Rychle získali kontrolu na ruskými vesnicemi, které pak střežili a to až do příchodu sovětských vojáků. Ti je nejprve nechávali být a dokonce pověřovali bývalé vojáky jednotky Asano hlídáním zajatých Japonců. V patách postupujících vojáků ale kráčely agenti agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ. Začalo hromadné zatýkání a většina Rusů skončila ve vazbě. Zatýkáni byli též bývalí bělogvardějci co v Mandžusku žili. V SSSR je pak čekaly soudy, důstojníky poprava a ostatní 15 let na Sibiři.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

Velitel jednotky major Asano Makoto v roce 1941

Napsat komentář