Rudolf Pfersmann von Eichthal
Vynikající důstojník generálního štábu, hudebník a spisovatel Rudolf Pfersmann von Eichthal se narodil v Moravské Třebové 18. března roku 1877. V domě číslo popisné 114 na náměstí, v rodině armádního plukovníka. Navštěvoval nižší vojenskou reálku v Eisenstadtu u Vídně (na jeho počest nese jedna z ulic jeho jméno), Tereziánskou vojenskou akademii ve Wiener Neustadt a Válečnou školu ve Vídni. Školu absolvoval v roce 1898 jako poručník, nastoupil k 25. pěšímu pluku (IR25), potom byl ve Vídni přidělen do generálního štábu. Nadporučíkem byl jmenován v roce 1902 a o šest let později jej nalezneme u zeměbrany, konkrétně u 86. pěší brigády v Černivci (Czernowitz) na dnešní Ukrajině. O rok později byl přeřazen k zeměbraně a jmenován setníkem u LIR21.
Když začala první světová válka, byl 1. listopadu 1914 povýšen na majora a podplukovníkem se stal 1. srpna 1916. Tou dobou již byl nositelem mnoha válečných vyznamenání. Bojoval nejprve na frontách v Rusku a Srbsku – převážně ve štábních funkcích a později byl jmenován náčelníkem štábu divize. Sloužil ale především coby náčelník štábu v Jižním Tyrolsku u skupiny Kletter (1917) a v oblasti Area III. na italské frontě. Jako zajímavost uveďme, že v létě 1915 naléhavě varoval náčelníka generálního štábu Franze Conrada von Hötzendorf, že tyrolská zeměbrana není s to dostatečně obsadit opevnění a zabezpečit hranici proti případnému italskému útoku. V roce 1914 získal Vojenský záslužný kříž (udělen bez mečů), následuje Železná koruna s meči (1916) a řad Leopolda s meči v roce 1917.
Válka pro něj skončila v Jižním Tyrolsku ve funkci náčelníka štábu a následně daného k dispozici nejvyššímu velení. V roce 1920 vstoupil do služeb vídeňského Burgtheatru a byl členem jevištního orchestru ve Státní opeře. Jako trumpetista založil trubačský sbor Burgtheatru a řídil jej až do roku 1937, kdy odešel do důchodu. Eichthal jako starý Rakušan odmítl nacionální socialismus a do svého deníku si 13. března 1938 – v den anšlusu zapsal: “Toto je konec tisíciletého Rakouska!!! (…) Světlem jeho smrti bude druhá světová válka, která utopí celou Evropu v moři krve a slz.”
Od roku 1928 se věnoval spisovatelské profesi a vyšel mu historický román Der Kreuzberg (Křížový vrch), který se věnuje jedné z moravskotřebovských pověstí. Rodného moravskotřebovského regionu zasadil také například román Die Burg Durana (Hrad Durana) nebo povídky Lang, lang ist’s her… (Dávno, dávno je tomu…). Vztah von Eichtala k Moravské Třebové byl silný, ve svém bytě měl dokonce v jedné místnosti (Trübauerzimmer) památky, které mu rodiště a dětství připomínaly. Mezi jeho další romány patří např. Die goldene Spange, Das Ehrenwort, Der göttliche Funke, Mitzike, Die Patin, Der Marschallstab apod. Psal veselé romány a příběhy, v nichž podrobně a živě vykresloval každodenní život a kulturu v rakousko-uherské armádě. Jeho dílo ukazuje nostalgický, oslavující pohled na monarchii a armádu. Jeho hlavním dílem je tetralogie o sirotkovi Erwinu Spielvogelovi na cestě od kadeta k polnímu maršálovi v románech Božská jiskra (1937), Zlatá spona (1941), Zelený chochol (1951) a Maršálská hůl (1955) . Eichthalovy romány dosáhly vysokého nákladu, ačkoli byly zaměřeny téměř výhradně na relativně malý rakouský knižní trh. Ačkoliv získal za své literární dílo řadu ocenění a jeho knihy se velmi dobře prodávaly, žádná z jeho knih nebyla dosud přeložena do češtiny.
Rudolf von Eichthal zemřel ve Vídni 14. srpna 1974 a byl pohřben v čestném hrobě na vídeňském ústředním hřbitově. Jeho pozůstalost je v Rakouské národní knihovně. Od roku 1919 až do své smrti žil v domě na Landstrasser Hauptstrasse 4 ve třetím vídeňském obvodu. Od roku 1923 byl ženatý s Theresií, rozenou von Kreutzbruck zu Lilienfels. U příležitosti jeho stých narozenin byla na tomto domě vídeňským vojenským velitelstvím umístěna pamětní deska. V Eisenstadtu je po něm pojmenována Rudolf-von-Eichthal-Straße.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
