Rotoped Walking Wheel

Pokusné vozidlo Rotoped, pohybující se pomocí vzduchových měchů, které navrhl československý inženýr Julius Mackerle v letech 1964 a rozpracovával až do roku 1970.

Český automobilový inženýr, vynálezce a zlepšovatel Julius Mackerle (1909-1988) se narodil 18. června roku 1909 v Jevíčku do rodiny majitele cihelny. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, kde i zkonstruoval a postavil svoje první motorové vozidlo – dvoumístný sportovní roadster s motocyklovým motorem JAP 1000 cm³. Po roce 1935 pracoval v Plzeňské Škodovce jako konstruktér motorů, později se stal vedoucím konstrukce vznětových motorů a nakonec přešel na pražské ústředí Škodových závodů. Po válce odešel do Tatry Kopřivnice, kde jako šéfkonstruktér nastavil koncepci nových vzduchem chlazených motorů. Podle jeho návrhu a pod jeho vedením vznikl v roce 1949 vidlicový osmiválec T603 (2545 cm³), který byl v roce 1950 namontován do závodního monopostu Tatra 607 – tehdy se uplatnil i systém ejektorového chlazení motoru, aby ventilátor zbytečně neodebíral užitný výkon. Motor T603 o výkonu 70 kW byl od roku 1955 montován do reprezentativní limuzíny Tatra 603, která převzala označení právě podle motoru. Vedle toho zkonstruoval i vidlicový vznětový osmiválec T928 s úhlem válců 75°, který sloužil ve velmi úspěšném nákladním automobilu Tatra 138. Jeho dílem je také motor pro vojenský valník Tatra 128.

V roce 1958 Mackerle přešel jako vedoucí oddělení odboru motorů do Ústavu pro výzkum motorových vozidel, kde mimo jiné postavil v roce 1964 pokusné vozidlo Rotoped. Pohybovalo se pomocí systému vzduchových měchů místo pneumatiky, na každém kole bylo 12 válcovitých měchů v úhlu 30°, jejich vyfukováním a opětovným nafukováním docházelo k pohybu. Pohon zajišťoval motor z Trabantu, který poháněl vzduchové dmychadlo ze starého dieselového motoru. Vzduch byl následně veden až ke kolům, kde byl rozváděn k jednotlivým měchům. Rychlost u představeného prototypu činila o něco víc jak 19 km/h, a vůz překonával svah o náklonu až 20°. Dle pamětníků byl pohyb velice podobný jízdě po kostkách, gumové měchy vydávaly při vyfukování a opětovném nafukování specifické zvuky. Práce na projektu probíhaly až do roku 1970 a na Západě je znám jako Rotoped Walking Wheel.

Julius Mackerle přednášel na technických univerzitách v Praze, Brně a Bratislavě a napsal několik knih a řadu článků v technické literatuře. Za práci na vzduchem chlazených motorů mu Institute of Mechanical Engineers v Londýně v roce 1962 udělil Herbert Akroyd Stuart Prize. Zemřel 11. září 1988.

Zdroj obrázku Pinterest